Česká republika podle premiéra Mirka Topolánka přestane plnit rozpočtové maastrichtské kritérium, jehož dodržení je podmínkou pro přijetí jednotné evropské měny. Vyplývá to z vyjádření Topolánka v nedělní diskusní relaci Slovenské televize.
Očekává rovněž diskusi o pružnějším nastavení tohoto kritéria, které v současnosti požaduje udržení schodku veřejných rozpočtu pod hranici tří procent výkonu ekonomiky.
"V rámci (protikrizových) opatření my určitě půjdeme přes tři procenta, což v situaci země, která usiluje o přijetí eura, je velká komplikace," řekl premiér.
Česko by kritérium deficitu veřejných financí podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra financí Eduarda Janoty nesplnilo, pokud by letos klesl hrubý domácí produkt o více než jedno procento. V případě dvouprocentního poklesu ekonomiky by podle Janoty byl schodek rozpočtu zcela určitě přes 100 miliard korun. S takovým vývojem ale podle něj ministerstvo financí zatím nepočítá.
ČTĚTE TAKÉ: Mejstřík z NERVu: Počítáme se záporným HDP
Zmatky uvnitř NERV: proměna švarcsystému v "kachnu"
Česká národní banka v letošním roce počítá s poklesem ekonomiky o 0,3 procenta. NERV společně s vládou při tvorbě protikrizových opatření operuje i s dvouprocentním poklesem ekonomiky. Ministerstvo financí ale ve své oficiální prognóze stále počítá s růstem, a to o 1,4 procenta. Většina analytiků ovšem nevylučuje pokles ekonomiky větší než jedno procento. Podle odborářů se dokonce může ekonomika letos propadnout až o pět procent.
Zvyšování veřejného schodku se patrně nevyhnou ani další evropské státy, jejich hospodářský růst se zvolní kvůli dopadům světové hospodářské krize. Vlády vícero zemí rovněž ohlásily finančně nákladné balíčky protikrizových opatření.
Tři procenta jsou velkou brzdou
"Myslím si, že nás čeká velká diskuse o tom, jak ta kritéria nastavit do budoucna, kdy pro časy dobré a konjunkturu jsou tři procenta velmi měkká opatření a pro časy podobné jako je tato, to znamená krizové, jsou tři procenta velkou brzdou, nicméně dobrou brzdou pro financování těch veřejných rozpočtů v rámci protikrizových opatření," zdůraznil Topolánek.
Soudí, že rozpočtové maastrichtské kritérium by mělo být vztaženo k dalšímu kritériu, jako například k inflaci. To by podle něj umožnilo, aby země v "dobách dobrých" směřovaly k vyrovnanému rozpočtu nebo k přebytku a v ekonomicky horších časech měly prostor k řešení protikrizových opatření.
Topolánek už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Kromě rozpočtové podmínky musí země před přijetím eura splnit rovněž kritérium inflace, zadluženosti, úrokových sazeb a stability výměnného kursu vlastní měny.
Foto: archiv Týdne a ČTK
