Společnost Setuza je v insolvenčním řízení. Vyhlásil ho dnes ústecký krajský soud. ČTK to zjistila v insolvenčním rejstříku. Podle insolvenčního návrhu jednoho z věřitelů, společnosti Sonchen Consulting Limited se sídlem na Kypru, Setuza dluží desítky milionů korun.
Už loni byla v insolvenci. Setuza, dříve v majetku kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, je dnes firmou, která téměř nevyvíjí činnost. Ještě předloni byla největším výrobcem rostlinných olejů a biopaliv v zemi, ale v prosinci 2008 výrobní činnosti včetně zaměstnanců předala firmám STZ a Oleofin patřících společnosti Via Chem Group. Kvůli podezřelým obchodům s akciemi Setuzy dostal letos Pitr šest let vězení.
Podnik se změnil v nevýrobní společnost, která měla jen vyřešit veškeré závazky ze své činnosti a postupně má jít do útlumu. Podle mluvčí nástupnické společnosti STZ Marie Logrové byla Setuza prodána v roce 2008 a je mimo skupinu podniků společnosti Via Chem Group. Dnešní zahájení insolvenčního řízení proto nechtěla komentovat.
Sonchen Consulting Limited podle insolvenčního návrhu koupila pohledávky od leasingové společnosti Alincon. Té Setuza dlužila za úroky z prodlení při splátkách finančního leasingu 1,1 milionu korun a další 4,8 milionu korun za smluvní pokuty. Celkem prý Setuza dluží navrhovateli přes 12 milionů korun. Podle insolvenčního navrhovatele neuhradila Setuza například 18 milionů korun firmě A. T. Kearney, pražské firmě PPVRV 128 milionů korun a společnosti Wincanton Česká republika přes 32 milionů korun.
ČTĚTE TAKÉ: Pitr dostal šest let kvůli obchodům s akciemi Setuzy
Loni v červnu Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil insolvenční řízení ve společnosti Setuza po dvou dnech. Podle soudkyně tehdy pražská advokátní a poradenská společnost A. T. Kearney, která se na Setuze domáhala zaplacení 18 milionů korun, nebyla k návrhu oprávněná. Pražská A. T. Kearney je jen organizační složkou zahraniční firmy a insolvenční řízení by podle soudu mohla navrhnout pouze mateřská A. T. Kearney GmbH se sídlem v německém Düsseldorfu.
Na Setuzu soud v roce 2006 vyhlásil exekuci kvůli čtyřmiliardové pohledávce, kterou společnost měla vůči státnímu Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu. Stát se nakonec se Setuzou po zaplacení více než 1,1 miliardy korun dohodl na urovnání sporu a soud v létě 2007 exekuci zrušil.
Společnost Český olej, ovládaná skupinou podnikatelů kolem uprchlého Pitra, získala v Setuze majoritu na podzim 2005. Státu ale zůstala několikamiliardová pohledávka vůči Setuze. Na podzim 2006 Setuzu ovládla investiční skupina M. L. Moran, která koupila vlastníka továrny, firmu Český olej. M. L. Moran prodal v roce 2007 firmě Campaspol 100 procent Českého oleje.
Společnost PPF Investments požádala Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o schválení majetkového vstupu do firmy Campaspol Holding. Prostřednictvím firmy AB Credit chtěla Campaspol ovládat společně s jeho současným spolumajitelem Via Chem.
Antimonopolní úřad povolil spojení spolumajitele Setuzy, firmy Campaspol s firmou AB Credit ze skupiny PPF Investments. Mladá fronta Dnes poté informovala o tom, že změny majitelů Setuzy se snaží zpochybnit právě kyperská firma Sonchen Consulting, která je podle všeho spojena s Pitrem. Podle MfD pražský soud v květnu 2007 vydal předběžné opatření, podle nějž má Sonchen nárok na odkup části akcií firmy Český olej.
Pitr dostal šestiletý trest v souvislosti s podezřelými obchody s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny z roku 2000. Soud potrestal i Michala Zouhara, kterému uložil dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let. Muži podle verdiktu vyvedli akcie obou firem ze společnosti Agrocredit, které tím způsobili škodu přes 700 milionů korun. Pitrovi soud uložil trest souhrnný, již v roce 2006 byl totiž pravomocně odsouzen k pětiletému trestu vězení za daňové delikty z roku 1994. Do vězení nenastoupil a od roku 2007 se skrývá. Je na něho vydán tuzemský, evropský i mezinárodní zatykač.
Předloni podnik vykázal zisk kolem 346 milionů, rok předtím byl ve ztrátě přes 1,8 miliardy korun.Výnosy tehdy klesly z 15 miliard na předloňských 3,726 miliardy korun.
Foto: archiv
