Náklady na živobytí a studium na veřejných vysokých školách činí kolem 9 tisíc korun měsíčně, na soukromých školách přes 15 tisíc. Ukázal to zveřejněný výzkum Eurostudent, který v rámci celoevropského šetření zpracovával dotazníky 4664 českých vysokoškoláků. Nejdražší je studium práv, právníci však také nejčastěji při studiu pracují. Nejnižší náklady mají budoucí technici.
Co se týká finančních zdrojů, 40 procent studujících disponuje více než 10 tisíci korunami. Zhruba polovinu peněz na studium a živobytí mají studenti veřejných škol ze zaměstnání, u studentů soukromých škol je to dokonce 78 procent příjmů. Zbytek peněz mají zpravidla od rodičů nebo partnera.
"Více než polovina studentů právnických a pedagogických oborů nemá zdroje od rodičů. Naopak přes 80 procent studentů technických a uměleckých škol podporu od rodičů má," uvedl garant výzkumu Jakub Fischer.
Právníci mají navíc nejvyšší náklady na živobytí, asi 12 tisíc korun měsíčně, i na studium, 10 tisíc korun za semestr. Dvě třetiny studentů práv má proto pravidelný výdělek. Nejnižší výdaje mají studenti technických oborů, asi 8 tisíc měsíčně na živobytí a necelé 2 tisíce na studium za semestr. Technici také tráví v práci nejméně času, 40 procent jich nemá ani příležitostný výdělek. Před nástupem na univerzitu nikdy nepracovala polovina respondentů.
Při výběru školy přitom podle odpovědí studentů hrála finanční dostupnost studia jen malou roli, hlavní bylo budoucí uplatnění a zájem o obor. Naprostá většina studentů by si vybrala stejnou školu a své vyhlídky na trhu práce vidí jako dobré nebo dokonce velmi dobré. Ohledně budoucího uplatnění si věří zejména absolventi zdravotnických, právnických a technických oborů, nejméně si věří zemědělci.
Průzkum také ukázal, že mladí chtějí dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Tři čtvrtiny studentů bakalářských programů chtějí pokračovat v magisterském studiu, asi 30 procent magistrů chce pokračovat v doktorském studiu. Téměř čtvrtina dotázaných přitom už v minulosti studovala jiný program, předchozí studium ukončovali hlavně kvůli tomu, že nenaplnilo jejich představy či neplnili studijní požadavky.
Studentu jsou spokojeni s vybavením škol, přístupem vyučujících a kvalitou výuky. Výrazně kritičtější jsou ale k tuzemským podmínkám na školách studenti, kteří mají zkušenosti ze zahraničí.
Studijní výjezdy do ciziny se týkaly hlavně studentů magisterských programů, z nichž čtvrtina už buď vyjela nebo se na zahraniční pobyt chystá. Zájem strávit část studia v cizině deklarovalo také 40 procent nejmladších vysokoškoláků do 21 let.
Na finanční podmínky studentů, jejich zájmu studovat v cizině nebo sebedůvěru ohledně budoucího uplatnění má přitom velký vliv vzdělání a socioekonomická situace jejich rodičů.
Průzkum dále ukázal, že 13 procent studentů má nějaké zdravotní znevýhodnění. Jako překážku ve studiu uváděli své zdravotní problémy zejména lidé s psychickými poruchami.
