Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního pololetí spořilo 4,502 milionu lidí. Bylo to o 34 tisíc méně než na konci roku 2016. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,852 milionu lidí. To bylo o 147 tisíc méně než na konci roku 2016. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 649 tisíc lidí, o 112 tisíc více než loni v prosinci.
"Stále se ukazuje, jak silně jsou Češi konzervativní při správě financí. Drtivá většina klientů setrvává v penzijním připojištění, pouze šest procent financí je v doplňkovém spoření. Výkonnost penzijního připojištění je z podstaty produktu nyní velice nízká a ani do budoucna nemůžeme očekávat, že by závratně překročila jedno procento ročně," řekl analytik Broker Consulting Martin Novák. Penzijní připojištění je podle něj nyní svým zhodnocením na úrovni nelikvidního spořicího účtu, takže je spíše nevhodné pro dlouhodobé investování.
Za první pololetí činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,4 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2016 o tři koruny na 130 korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 125 korun (nárůst o korunu) a na doplňkové penzijní spoření 159 korun (nárůst o tři koruny).
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 17,1 miliardy korun. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka vzrostl proti konci roku 2016 o 26 korun na 646 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl o 23 korun na 629 korun a účastníka doplňkového penzijního spoření o 18 korun na 759 korun.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
