Vláda chce výrazně omezit sankce za pozdní splátky úvěrů

Vláda ve středu projedná návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který má posílit postavení spotřebitelů. Ti budou mít možnost splatit dluh kdykoliv. Výrazně také omezuje sankce za pozdní splátky úvěrů. Předloha zároveň posiluje odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru, vyplývá z návrhu, který předložilo ministerstvo financí.

Úvěr by měl podle zákona věřitel poskytnout pouze tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane již zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností. Zákon by měl vstoupit v účinnost během 1. pololetí 2016.

Podle návrhu bude mít poskytovatel v případě prodlení spotřebitele se splácením úvěru vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky. V případě prodlení by celkově mohl naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 70 procent z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Ze 100 tisíc Kč by tak klient zaplatil až 70 tisíc Kč.

Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na tzv. účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.

Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy bude možno zdarma splatit až pětinu hypotéky. Za to si dnes banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Zákon také lidem dává 14denní lhůtu na rozmyšlenou, po kterou banka nebude smět zhoršit podmínky nabídky hypotéky.

"Předkládaný zákon o úvěru pro spotřebitele přináší 'revoluci' do nebankovních půjček. V základních konturách jde po mnoha letech vůbec o první rozumný návrh regulace tohoto složitého trhu, kterým úvěry jsou," řekl  Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. Současná situace, kdy exekutiva netuší, kolik subjektů zde půjčuje peníze, je podle něj neudržitelná.

"Nicméně zůstává několik oblastí, které je nezbytné změnit, aby samotná regulace zafungovala a aby to vedlo ke snížení objemu neférových, predátorských úvěrů na českém trhu," dodal.

Nová úprava řeší zejména nekalé obchodní praktiky a nízkou odbornost a důvěryhodnost některých distributorů úvěrů. Návrh proto zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli (nyní více než 60 tisíc osob). Návrh reguluje vstup do odvětví u zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů a klade vyšší nároky na jejich odbornost.

Česká leasingová a finanční asociace, která sdružuje největší poskytovatele úvěrových produktů, vítá zpřísnění podmínek pro poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Souhlasí třeba se záměrem, aby oprávnění k poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů udělovala Česká národní banka. Zároveň ale poukazuje na nepřiměřenost některých požadavků. Jde třeba o požadavek na maturitní či vyšší vzdělání k provozování činnosti poskytovatele či zprostředkovatele úvěrů pro spotřebitele, a to včetně jejich zaměstnanců.

Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět ČNB. Ta by měla vydávat povolení k činnosti, o které bude muset každá firma zažádat a v případě provinění by ho mohla odejmout. ČNB ale měla v rámci vnějšího připomínkového řízení k těmto svým novým pravomocem zásadní připomínky.

Po schválení zákona Parlamentem by měl vstoupit v účinnost během prvního pololetí 2016. Zákon dává až 24 měsíců na to, aby všechny finanční instituce, které budou chtít půjčovat peníze, mohly od ČNB získat patřičné povolení.