Spory Československé obchodní banky se státem mohou ovlivnit chystaný vstup banky na burzu. Cenu nových akcií by mohl srazit požadavek státu, který chce vrátit více než třicet miliard korun.
Letošní burzovní událost roku - vstup Československé obchodní banky (ČSOB) na pražskou burzu - mohou ovlivnit události staré deset let. Před deseti lety totiž převzala ČSOB majetek zkrachovalé Investiční a Poštovní banky, přičemž se za problémové úvěry a další majetek zaručil stát. Nyní se však stát prostřednictvím ministerstva financí s ČSOB soudí o více než třicet miliard korun u Rozhodčího soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži.
V arbitráži nejprve ČSOB požadovala po státu zaplatit 1,66 miliardy korun a úroky. Částka 1,66 miliardy představuje dluh firmy J. Ring vůči IPB, který ČSOB zdědila. Podle státu však banka úvěr špatně spravovala, proto ho odmítl bance zaplatit, což vedlo k zahájení arbitráže.
ČTĚTE TAKÉ: Akcie ČSOB se budou muset "rozštěpit", míní analytici
Ministerstvo financí následně odpovědělo protižalobou, v níž nyní požaduje po ČSOB 34,2 miliardy korun. Tato suma by v hospodaření banky udělala pořádnou neplechu, protože představuje zhruba tři roky zisků banky. Ty by se prohrou "vypařily". Stát protižalobu podal, protože tvrdí, že IPB měla v době prodeje větší hodnotu, než se vědělo.
Spor o tak velkou sumu proto může ovlivnit řadu investorů zajímajících se o emisi akcií ČSOB. "K IPO se vůbec nevyjadřujeme," uvádí mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. "Je veřejně známo, že spor ohledně J. Ring stále probíhá. Včetně counterclaimu (protižaloby, pozn. red.), který jsme již v minulosti několikrát označili za nesmyslný."
Investoři nicméně riziko prohry musejí nějak ohodnotit a zahrnout do svých modelů. "Může to mít vliv na ocenění. Měl by tam být určitý diskont ocenění," upozorňuje analytik České spořitelny Petr Bártek a dodává, že zájem investorů by arbitráží neměl být ovlivněn.
Foto: archiv Týdne
