Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější "vysokoškolskou bublinu" a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.
V úvodním dílu této minisérie jsme nastínili, že některé činnosti centrální banky mají negativní dopad na efektivitu alokace kapitálu. Zatímco běžně se uvažuje pouze kapitál "fyzický" (stroje, továrny, software), neexistuje důvod, proč by se falešné signály centrální banky neměly rozšířit i ke kapitálu lidskému. Umělý hospodářský růst tak může vyvolat podobnou bublinu například v sektoru vysokoškolského vzdělávání. Existuje řada důvodů, proč si myslet, že právě v takové bublině se dnes vysoké školství v USA nachází.
Školné: za dvacet let čtyřikrát dražší
Ekonomickou bublinu není snadné zcela přesně definovat, ale obvykle se udává, že jde o situaci, kdy se obchoduje ve velké míře a za vysoké ceny. Pojďme tedy prozkoumat oba tyto faktory ve spojitosti s vysokými školami.
Počet vysokoškoláků vzrostl v USA za posledních dvacet let o rovných 50 procent: z 14 milionů na 21 milionů studentů. Nejde o změnu vyvolanou pouze demografickým vývojem, procento studentů mezi lidmi ve věku 18 až 24 let vzrostlo za stejnou dobu z 32 na 41 procent. Čtyři z deseti Američanů v tomto věku studují vysokou školu. Co je k tomu vede?
Jistě ne ceny školného. Ty totiž celou dobu sprintují vpřed. Ceny školného rostly za posledních dvacet let konstantně rychleji než inflace, a to poměrně výrazně. Největší rozdíl mezi inflací a cenou školného se objevil na začátku 90. let minulého století a těsně po přelomu tisíciletí, tedy v obdobích, kdy Fed zaplavoval americkou ekonomiku levnými penězi, aby zabránil recesím té doby, a nechtěně také přifukoval bublinu ve vzdělávání. Celkově od roku 1990 vzrostly ceny školného o 330 procent.
Pokud cena investice roste, dalo by se očekávat, že bude růst i její výnos, aby si investice udržela smysl. Jenže zatímco ceny školného závratně rostou, relativní mzdy vysokoškoláků se nemění. Ve sledovaném období se takzvaná mzdová prémie pohybovala u držitelů bakalářských titulů mezi 85 a 90 procenty a u magisterských mezi 135 a 145 procenty - to znamená, že bakaláři vydělávají v průměru o 85 až 90 procent víc než lidé bez vysokoškolského vzdělání a magistři o 135 až 145 procent.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s www.finmag.cz a jehož autorem je Jakub Skala, si můžete přečíst ZDE.
