Nákupní zvyklosti českých domácností se mění. Zatímco před padesáti lety jsme dali za potraviny téměř polovinu svého příjmu, dnes to není ani pětina. Naopak za bydlení vydáme 27 procent výdělků, kdysi pouze pět. Podle ekonomů to znamená, že se máme lépe. Vysněnému Západu se však přibližujeme jen pomalu.
Z Česka se stává bohatá země se vším všudy. Alespoň podle Českého statistického úřadu. Začátkem prázdnin zveřejnil data, která dokládají, že podíl výdajů na bydlení českých domácností se od roku 1995 zvýšil z 21 na 27 procent, útrata za potraviny se naopak snížila z 19 na 17 procent.
"Takový trend je známkou toho, že se Česko může skutečně řadit k vyspělým zemím," řekla TÝDNU Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Pro rozvinuté ekonomiky je totiž typické, že největší část rodinných financí spolyká bydlení (viz Engelův zákon). A v souladu s tím se chovají i české domácnosti. Každý Čech v roce 2015 utratil měsíčně v průměru 16 672 korun. Z nich bylo vynaloženo nejvíce na bydlení (4511 Kč), potraviny (2855 Kč) a dopravu (1547 Kč).
Zvyšování životní úrovně potvrzují i další údaje. Například v dostupnosti zboží jsme na tom nyní lépe než Řekové či Slováci, srovnávat se můžeme se Slovinci a Portugalci. Utrácíme více za zábavu, sport a volný čas. Hypermarkety nám přirostly k srdci natolik, že nákupy v nich jsou pro české rodiny sedmou nejčastější víkendovou aktivitou. Můžeme si dnes dovolit utratit skoro o dvě třetiny více než před třiceti lety, tedy v době, po které teskní každý třetí Čech. 
* Jak se naše nákupní zvyklosti změnily za posledních padesát let?
* Jak se změnil jídelníček Čechů?
* Proč se zvyšuje zadlužení českých domácností a jaká je struktura našich dluhů?
* Kolik si v průměru vydělají Češi pracující v zahraničí?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO, ALE I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 11. ČERVENCE.
