Bankéři z izraelské Hapoalim Bank přiklepli 25 milionů dolarů fondu spoluvlastněnému nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem za několik minut. "Mluvili o tom tak tři minuty. Možná pět," citoval vysoce postavený zdroj z bankovního odvětví izraelský deník Haarec.
Na dotaz The Marker, zda si je bankéř jistý, odpověděl: "Nemluvili o tom více než deset minut. Vsadil bych na to svůj život."
Rozhodnutí nejvyšších bankéřů se týkalo kompenzace pro skupinu RP Capital, která se měla podílet na společné investici s Hapoalim Bank do turecké banky Bank Pozitif Ve Kalkinma Bankasi A.S..
Kellner jako pasivní investor
RP Capital Group byla založena Rafaelem Berberem a Petrem Kellnerem v roce 2004. V RP Capital už ale Kellner v současnosti nefiguruje. "Odešel k 1. září loňského roku," sdělil redakci on-line deníku TÝDEN.cz mluvčí PPF Alexej Bechtin.
V době investice do turecké banky ale ještě byl společníkem RP Capital. "Petr Kellner se jako pasivní investor v RP Capital bezprostředně neúčastnil transakcí popisovaných v izraelských médiích v souvislosti s vyšetřováním bývalého představitele Bank Hapoalim," dodává Bechtin.
ČTĚTE TAKÉ: V izraelském skandálu padá Kellnerovo jméno
Transakce v režii RP Capital a Bank Hapoalim vzbuzují podle izraelského listu řadu otázek. V případě, že by se RP Capital nemohla investice zúčastnit, měla totiž od izraelské banky získat odškodné ve výši 25 milionů dolarů. Turecké úřady nakonec účast kajmanského fondu RP Explorer Master Fund ze skupiny RP Capital zamítly. Za to fond skutečně dostal během března 2008 tučnou kompenzaci ve zmíněné výši 25 milionů dolarů. Riziko, že turecké úřady neschválí účast RP v transakci, tak převzala izraelská banka.
Skupina RP Capital měla podle původních plánů získat 7,45 procenta v turecké bance. Dále měla právo koupit další podíl ve výši 7,45 procenta. Podíl Bank Hapoalim nicméně neměl klesnout pod 50,1 procenta, uvádí Haarec.
Izraelská média se přitom pozastavují zejména nad výší kompenzace a nad tím, že riziko, že fond nedostane povolení od tureckých úřadů, ponese Bank Hapoalim.
Konflikt zájmů
Hlavním problémovým bodem transakcí je ovšem osoba Dannyho Danknera, který byl šéfem představenstva Bank Hapoalim. Dankner byl ovšem zároveň partnerem společnosti Atlas Estates prostřednictvím firmy Elran Investments, v níž podle izraelského listu vlastnil zhruba 13procentní podíl. Atlas Estates byl společným podnikem Elran Investments a skupiny RP Capital. Atlas Estates se zabývala investicemi do realit ve východní Evropě.
Dohodu o spolupráci s RP Capital přitom Elran Investments podepsal tři měsíce před tím, než Bank Hapoalim podepsala dohodu o společné investici s RP Capital do turecké banky.
RP a Elran byly zároveň partnery v další investici do rumunské satelitní televizní společnosti DTH.
Dankner se tak mohl dostat do konfliktu zájmů. Izraelští vyšetřovatelé proto začali Danknera šetřit kvůli podezřením na podvod a morální selhání. Těch se měl dopustit během svého působení v čele představenstva izraelské banky Bank Hapoalim v letech 2005 až 2009. Z čela banky nakonec musel odejít po tlaku izraelské centrální banky.
Foto: Profimedia.cz
