Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu. "Tyto valy považuji za zrůdnou, hroznou věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. "Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný," řekl novinářům v Poslanecké sněmovně. Doplněk Lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky ani ji k ničemu nezavazuje. "Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal premiér.
"Pan prezident tím vyslal jasný signál o svém postoji k evropským integračním snahám a k eurozóně jako takové," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle něhož prezidentův krok vyjednávací pozici Česka v EU nevylepšuje. Na druhou stranu jsou ale prý už partneři Česka na podobné výroky zvyklí.
"Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).
"To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv," řekl mluvčí české diplomacie Vít Kolář. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. "V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje."
Klausův podpis se vztahuje na změnu jednoho článku Lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku. "Nikomu to nic neblokuje," řekl Belling. "Nemůžeme to mít žádný vliv ani teoreticky."
Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v problémech, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.
Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).
Krize hned tak nezmizí
Dále prezident na akci hovořil o tom, že současná hospodářská situace a přetrvávající krize nemá žádné rychlé řešení: "Nenechme se oklamat návrhy rychlých, snadných, radikálních řešení a neskočme na lep jejich věrozvěstům. Smiřme se s tím, že i při eventuální politické shodě bude následná implementace řešení a počátek jejich působení si vyžádá nemalý čas, a že tedy dnešní problémy budou přetrvávat řadu let." Navíc návrhy potřebných opatření nemohou podle prezidenta vzniknout jako projekt vyvolených. "Nemůže to být výstup NERV nebo dokument nositelů Nobelovy ceny. Návrh těchto opatření musí v demokratickém systému vznikat jako politický proces."
Základní charakteristika ekonomické situace v ČR i v Evropě se podle prezidenta za uplynulý rok nezměnila. "Jestli se změnily, tak k horšímu. Ty nepříznivé tendence pokračují a zejména se to zhoršilo v myšlení lidí," uvedl Klaus.
Prezident tím mínil, že v ČR i EU vedle krize ekonomické trvá i krize politická a krize lidských perspektiv, vyhlídek a nadějí. "Omezit to na dluhovou krizi některých států nebo konceptu společné evropské měny je nechápáním hloubky a šíře dnešního evropského problému," uvedl prezident.
Navíc představitelé EU podle něj stále žijí v zajetí iluzí, když nechtějí připustit, že krize existuje. "Připomíná mi to, co jsme v naší zemi zažívali tolik desetiletí v minulosti a i používaná rétorika je podobná," dodal Klaus a připomněl, že se nyní opět rozšiřuje víra téměř komunistická, že ekonomické zákony nefungují a že politika může diktovat ekonomice.
