Snaha státu omezit předražené telefonní linky, na kterých různé úvěrové společnosti nabízely žadatelům půjčky, vyzněla naprázdno. Podvodníci si našli nový způsob, jak z potřebných lidí peníze dostat. A používají k tomu opět telefony. Zaznělo to na konferenci pořádané Agenturou pro sociální začleňování na Úřadu vlády.
Placené telefonní linky nabízející úvěry zakázal zákon přibližně před rokem a půl. Lidé žádající o půjčku na ně zavolali, a vzhledem k tomu, že byla placená, provolali na nich i tisíce korun. Půjčku přitom často nedostali. Tomu chtěl stát zabránit a poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů tento postup zakázal. Zřejmě však marně.
"Odkáží vás na jinou linku s tím, že ji neprovozuje poskytovatel úvěru. Na ní se například máte dozvědět, co všechno potřebujete či kde dostanete potvrzení bezdlužnosti, které máte předložit zprostředkující firmě," konstatoval Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Linka je ovšem předražená a člověk na ní opět může provolat stovky i tisíce, aniž by měl jistotu, že půjčku dostane. Je to ovšem právně nepostižitelné, protože ji provozuje jiná firma, která úvěry neposkytuje, ani nezprostředkuje. "Zabývá se jenom vydáváním nějakého konkrétního papíru," dodal Hůle s tím, že je potřeba odstranit příčiny podobného jednání. Výrazně by se tak podle něj měl regulovat počet poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček. Koncesí na tuto živnost je totiž v Česku vydáno okolo padesáti tisíc. To je při přepočtu na počet obyvatel při srovnání s ostatními státy vysoké číslo.
Podle organizace Člověk v tísni ovšem potřebné lidi vysávají nejenom podobné linky, ale i poplatky za exekuce. Z korunového dluhu se například kvůli nim může stát i více než dvacetitisícová pohledávka. Příkladem může být klient jeho organizace. Dlužil jednomu z dodavatelů splátku za energie; tu sice splatil, ale přesto mu u ní zůstala pohledávka ve výši 67 haléřů. Vlivem poplatků advokátům věřitele a exekutorům se nakonec tento dluh vyšplhal až do výše 21 772 korun. "Nechápu, proč mu společnost ten dluh neodpustila, případně mu nedala třeba pokutu ve výši tří stovek," diví se Daniel Hůle.
V současnosti jsou v legislativním procesu dvě právní úpravy, které by měly podobné navyšování poplatků u pohledávek do deseti tisíc korun omezit.
