Spotřebitelské ceny v USA za měsíc říjen, měřené indexem CPI, poklesly o celé procento. Fenomén zvaný deflace je většinou obyčejnými lidmi vnímán pozitivně. Víceméně odrazuje zadlužování, protože dluh se musí splácet penězi které mají menší cenu než původní úvěr, jehož cena se tak zvýší. Za své peníze si prostě člověk zítra koupí více než dnes. Ovšem z hlediska ekonomických teorií může deflace způsobit stejné problémy jako nadměrná inflace.
Jaké důsledky tedy můžou klesající ceny mít pro ekonomiku? Lidé jsou odrazováni od spotřeby a chtějí více peněz ukládat. Každý další den znamená další slevu, a za své prostředky si tedy v budoucnu pořídí více.
Klíčem k takovému chování jsou očekávání ohledně dalšího vývoje. Pokud spotřebitelé uvěří, že ceny budou dále klesat, jejich chování se přizpůsobí. Domácnosti budou hromadit hotovost místo utrácení. Firmy začnou méně utrácet a eventuelně propouštět. Zatímco budou tlačeny k poklesu cen svých produktů, snížení mezd svých zaměstnanců není pravděpodobné. Může to skončit stejnou spirálou ekonomického oslabení, jako v případě nadměrných inflačních očekávání. Tento fenomén, nazvaný pastí likvidity, vyústí v situaci, kdy všechny pokusy centrální banky o oživení ekonomiky skrze snížení úrokových sazeb naráží na očekávání poklesu cen a na neochotu investovat a utrácet.
Pokud však dlouhodobá očekávání nebudou ovlivněna současným vývojem, mohou klesající ceny podpořit jak spotřebitele, tak firmy, protože k odložení spotřeby nebude docházet. Doposud se zdá, že deflace je pouze dočasná, a neprojeví se změnou dlouhodobých očekávání. Dočasná deflace je tak pro Američany obávající se o práci a o své úspory jen příjemným zlevněním, kterým jistě nepohrdnou.
Foto: archiv Týdne
