Loňský rok se do ekonomické historie České republiky i velké části světa zapsal v černých barvách. Až na čestné výjimky většina ekonomik po světě spadla do recese, firmám klesaly zakázky, propouštěly své zaměstnance a nebo přímo zkrachovaly.
Když 8. ledna 2009 představil tehdejší premiér Mirek Topolánek Národní ekonomickou radu vlády (NERV), začalo být jasné, že přes původní proklamace o imunitě české ekonomiky proti nastupující krizi, jde do tuhého. V tu dobu evidovaly tuzemské úřady práce 352 tisíc lidí, za necelý rok už počet lidí bez práce překročil magickou hranici půl milionu osob.
A další špatné zprávy se hned od začátku roku začaly množit jako houby po dešti: pokles průmyslové produkce až o pětinu v několika po sobě jdoucích měsících, utlumení dynamiky zahraničního obchodu a větší šetrnost domácností při svých útratách. Koktejl těchto negativních zpráv se v pokles ekonomiky, který Česká republika ve své novodobé historii nepamatuje. Zatímco při sestavování státního rozpočtu na rok 2009 nejprve vládní politikové operovali s ekonomických růstem 4,7 procenta, vše nasvědčuje tomu, že číslo 4,7 je docela reálné, ale se záporným znaménkem.
ČTĚTE TAKÉ: Experti věští temné časy: Česká nezaměstnanost poroste
Pokles zakázek, nižší tržby a mnohdy neschopnost splácet své závazky a dluhy zlomilo vaz řadě firem. Podle společnosti Czech Credit Bureau v loňském roce zkrachovalo přes tři a půl tisíce firem, mezi nimi i známá jména jako Moravia Energo či Sky Europe. Bankroty se nevyhnuly ani světu. Právě naopak. Jen v USA zkrachovalo za rok 140 bank včetně CIT Group, automobilky General Motors nebo Crysler. Na hranici bankrotu se ocitly i samotné státy. Do velkých problémů se dostaly například pobaltské země, Maďarsko, Ukrajina a vysoké dluhy potrestaly světové trhy i u Řecka, jemuž agentury snížily rating.
Počet lidí bez práce masivně rostl i v Evropě a za oceánem v USA. V zemích platících eurem se růst nezaměstnanosti zastavil až v říjnu na hodnotě na 9,8 procenta. Převedeno na počet osob, od začátku krize přišlo v těchto 16 zemích o práci 3,15 milionu osob a společně s jedenáctou eurem neplatících to bylo téměř 5 milionů osob.
ČTĚTE TAKÉ: CIT Group na kolenou, požádala o ochranu před věřiteli
Poklesu ekonomiky se nevyhnuly ani západní země. V rámci Evropské unie se vyhnulo recesi jenom Polsko, ostatní země se propadly do červených čísel. Například Lotyško v prvních kvartálech umazávalo více než pětinu svého výkonu. Mezi unijními zeměmi se pokles ekonomiky pohyboval mezi 3 až 8 procent.
Jednotlivé země proto přistoupily k masivním finančním injekcím do ekonomiky (například stimulační balíčky, zavedení šrotovného a podobně), které jí měly pomoci vzdorovat poklesu. Díky tomu se jednotlivé státy výrazně zadlužily. Ačkoliv v posledním období jsou v nich již patrny známky oživení, za celý rok v meziročním srovnání skončí v záporných číslech. Mamutí propad z kraje roku hlásilo i Japonsko, nicméně i druhá největší ekonomika světa se vrací do černých čísel, stejně jako ekonomika americká.
ČTĚTE TAKÉ: Hyundai zastavil prodej osobních vozů v Japonsku
Zatímco ekonomiky západního světa klesaly, Čína a Indie naopak rostly rychlostí, kterou Česko ani další evropské země nerostly v době, kdy byly na vrcholu své ekonomické prosperity.
V loňském roce se dařilo též některým komoditám. Od ledna opět začala růst cena ropy, na svá historická maxima se vyšplhal i cukr, kakao a především zlato.
Foto: ČTK/AP, Karel Šanda, Lucie Pařízková
