Přes sKarty od jejich zavedení do zrušení protekly dávky za celkem 18,48 miliardy korun. Systém funguje zhruba rok a půl, na konci dubna ho Česká spořitelna jako provozovatel definitivně vypne. Plastikové karty převzalo 277 550 lidí, dalších 4070 je odmítlo. Vyplývá to z údajů úřadu práce a z jeho výroční zprávy. Ministryni práce čeká jednání se spořitelnou o případných kompenzacích za předčasné ukončení projektu. Podle mluvčího ministryně Petra Habáně by se schůzka měla uskutečnit v dubnu.
"Počet výplat na sKartu dosáhl 3,33 milionu a přes technický účet nebo na sKarty se do konce roku 2013 vyplatilo 17,52 miliardy korun," uvádí úřad práce ve své výroční zprávě. Naposledy dávky a příspěvky stát poslal na účty k sKartám letos v lednu, bylo to 962,7 milionu korun. Celková suma se tedy blíží 18,5 miliardy.
Sociální kartu měli podle původního záměru mít všichni příjemci dávek a podpor. K ní automaticky dostali spořitelní konto, na něž jim peníze od státu chodily. S sKartou si je pak měli vybírat z bankomatů a mohli s ní platit v obchodech. Většina lidí ji však nevyužívala, z povinného spořitelního účtu si dávky nechávala rovnou přeposílat na své konto.
Podle výroční zprávy úřady předaly kartu 252 154 lidem. Dalších 3889 klientů ji odmítlo. Speciální kartu, která platí i jako průkaz postižených, dostalo 25 395 lidí. Celkem 181 handicapovaných ji odmítlo.
Kritizovaný projekt odstartoval v létě 2012 za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Smlouvu na provozování systému získala v tendru Česká spořitelna, a to do roku 2024. Počítalo se s tím, že by se v budoucnu takto začaly vyplácet i důchody. Výhrady k sKartám měli politici tehdejší opozice i koalice, odboráři, rada postižených, ochránci dat či ombudsman. Zákonodárci loni přijali zákon, který systém ruší. Karty přestanou fungovat na konci dubna.
Česká spořitelna původně své náklady za předčasné ukončení projektu loni na podzim vyčíslila na 203,8 milionu korun. Generální ředitel banky Pavel Kysilka tehdy uvedl, že spořitelna bude usilovat o plnou kompenzaci od ministerstva. Podle někdejšího ministra práce Františka Koníčka nebylo ale po právní stránce jasné, zda resort bude muset náhradu platit. Ukončení projektu totiž nezavinil a smlouvu neporušil, zákon o konci karet připravili senátoři.
Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) se v nejbližší době s Kysilkou sejde a bude s ním jednat o řešení. Případ a další postup svého resortu zatím nechtěla komentovat. Mluvčí ministerstva Petr Habáň řekl, že termín zatím nepadl, jednání se však uskuteční do konce dubna. Schůzka se už měla konat, ale kvůli jiným povinnostem se odsunula.
