ČKD Praha DIZ, součást skupiny miliardáře Petra Speychala, skončila minulý týden v úpadku. Prohrála spor s magistrátem o platby za práce na tunelu Blanka. Arbitrážní soud rozhodl, že Praha jí nemusí zaplatit požadovaných 1,7 miliardy korun.
Potíže Petra Speychala, dnes už bývalého majitele hokejové Sparty, vyplavaly na povrch kvůli tunelovému komplexu Blanka už před dvěma lety. ČKD Praha DIZ do něj dodávala kabely. Jenže ty poničila spodní voda a otevření celého projektu se kvůli tomu zpozdilo.
S hlavním městem se Speychalova firma dlouhodobě přetahuje o údajně nezaplacené pohledávky. To bylo i důvodem, proč od smlouvy o dílo odstoupila. Letos v lednu navíc podala na Prahu žalobu, v níž si nárokovala 779 milionů korun. Tuto částku ČKD Praha DIZ postupně navýšila na 1,676 miliardy. Peníze podnik požadoval jednak jako náhradu za poničené kabely, jednak kvůli prodlevě ve zprovoznění, které mu údajně způsobily vícenáklady (například na platy zaměstnanců).
Koncem srpna ale arbitrážní soud rozhodl, že hlavní město peníze platit nemusí. ČKD Praha DIZ podle něj nárok včas neuplatnila vůči správci stavby, ani ho řádně nedoložila. Firma musí naopak Praze zaplatit asi 17 milionů jako náhradu nákladů řízení. Tímto rozsudkem jí pomyslné světlo na konci tunelu definitivně zhaslo a nic už nebránilo vyhlášení úpadku.
Kobra útočí
Insolvenční řízení s ČKD Praha DIZ zahájil Městský soud v Praze už zkraje června. Návrh podala soudu firma Inel-Market. Nebyla ale jediná, ČKD Praha DIZ dluží, kam se podívá. Desítky milionů měla zaplatit například i Komerční bance nebo Expobank CZ.
Tím ale podnikatelovy patálie nekončí. Největší pohledávku má u jeho podniku stát, jemuž podle takzvaného zástavního příkazu dluží přes 791 milionů korun. Právě na tuto částku vyčíslili vyšetřovatelé daňové Kobry sumu, kterou má doplatit na daních. Speychala a skupinu asi 70 lidí okolo něho podezírají, že v komplikované síti obcházeli placení daní. Z firmy totiž mohly mizet nezdaněné stamiliony do daňových rájů. Za pomoci zástavního příkazu daňová správa spolu s policií a celníky proto v letos v květnu obstavila nemovitý majetek - aby nezmizel, než se rozhodne o doplatku doměřené daně. Ze stejného důvodu prohledala už podruhé centrálu firmy, aby našla potřebné dokumenty.
Nikdo z ČKD Praha DIZ nebyl k zastižení, generální ředitel Robert Wolf se však už dříve vyjádřil, že tlak daňové Kobry byl extrémní a neoprávněný. "Celé toto představení proběhlo s cílem zdiskreditovat naši společnost v právě probíhajícím arbitrážním řízení na tunelový komplex Blanka," uvedl Wolf ve svém prohlášení.
Podle některých zdrojů ale Petr Speychal nezahálel a od začátku roku se začal zbavovat majetku. Prodal prý minimálně pozemky v pražských Vysočanech za 400 milionů korun. Před měsícem pak dokončil prodej extraligového hokejového kluba Sparta (převzal ho dosavadní předseda předseda představenstva Petr Bříza).
Tunel až do Panamy?
Policie mu ostatně dýchala na záda už delší dobu. Poprvé ho zadržela při razii v září 2014 kvůli údajnému krácení daní a vydávání fiktivních faktur. Po podání vysvětlení byl ale podnikatel propuštěn bez obvinění. Další vyšetřování Petra Speychala souviselo s jeho údajnými aktivitami v offshorových firmách. Miliardář totiž figuruje v takzvaných Panama Papers, a to dokonce dvakrát. A tady se dostáváme zpět k Blance. V daňových rájích mohly mizet i peníze, které ČKD DIZ inkasovala za práci na tunelu.
Co bude s firmou dále, je obestřeno mlhou stejně jako osud zmizelých stamilionů. "V tuto chvíli bohužel nemohu poskytnout kvalifikovanou odpověď, protože teprve shromažďujeme potřebné informace," řekl TÝDNU pověřený insolvenční správce Jiří Zrůstek. A nemluvní jsou i vyšetřovatelé. Jak uvedla státní zástupkyně Petra Ullrichová, vyšetřování stále probíhá.
Jediný, kdo má jasno, je Speychalův právník Josef Monsport. "Už čtyři roky to policie vyšetřuje a na nic nepřišla. Kdyby byla podezření oprávněná, už by dávno vytáhli nějaký důkaz," argumentuje.
