Bezhotovostní bezdomovci. Ve Švédsku je hotovost passé

Peterovi je 55 let a je bezdomovec. Postává ve stockholmském supermarketu a má dvě věci, které mu pomáhají vydělat si na živobytí: štůsek časopisů a čtečku kreditních karet. Časopisy Situation Stockholm prodávají chudí, aby si alespoň něco vydělali. Ale pro Petera a mnoho dalších prodejců se v posledních letech objevil jeden problém. Stále méně Švédů používá a nosí u sebe hotovost, a tak kolemjdoucí u sebe nemají 50 švédských korun (asi 150 Kč), aby si výtisk mohli koupit.

Čtečka karet, kterou svým prodejcům začal poskytovat vydavatel časopisu, se stala doslova spásou, říká Peter, který si nepřál uvést příjmení. "Zákazníci mohou transakci sledovat a necítí se podvedeni. Jsem z téhle věci opravdu nadšený. Je to bezva."

Pochvaluje si to i potenciální zákazník Mattias Strömberg. "Nikdy u sebe nenosím hotovost. To už nedělá snad nikdo."

Ve Švédsku se nyní jen 27 procent maloobchodního prodeje provádí za hotové. A kdyby se zahrnul i prodej on-line, pak by tento poměr byl ještě nižší. Všechny severské země rychle směřují k tomu stát se společnostmi bez peněz v hotovosti, čímž prohlubují rozdíl mezi severem a jihem Evropy. Například v Řecku a Rumunsku se stále v hotovosti provádí 95 procent transakcí.

Ne každý je ale z této změny nadšený. V jednom mediálně známém případu potenciální lupič přepadl banku ve Stockholmu - ovšem odešel s prázdnýma rukama, protože si vybral bezhotovostní pobočku.

Zločinci nejsou jediní, koho tato skutečnost ovlivňuje. Od Kodaně po Reykjavík bezhotovostní společnost hluboce změnila způsob, jakým lidé žijí. Všechno od hotdogů po daně se platí elektronicky, ať už bankovními kartami, nebo textovou zprávou. Mnoho autobusů odmítá hotovost, čímž uvádějí do rozpaků turisty, a také nově otevřené muzeum skupiny ABBA ve švédském hlavním městě přijímá jenom debetní a kreditní karty.

"Obchody ani banky nejsou povinné přijímat hotovost," uvedla národní centrální banka. "V dohledné budoucnosti se zřejmě nedočkáme úplně bezhotovostní společnosti. Ale společnost, kde používání hotovosti je redukováno na naprosté minimum a jen při málo příležitostech, je dost reálná," řekl Niklas Arvidsson, výzkumník Královského technologického institutu ve Stockholmu.

Největšími vítězi jsou pochopitelně banky a kreditní společnosti, ale může z toho těžit celá společnost, protože peníze jsou mnohem nákladnější než elektronické platby, dodal Arvidsson. Ovšem starší lidé, venkovští obyvatelé a ti, kdo jsou sociálně vytlačení na okraj a pro kreditní společnosti vysoce rizikoví, jako například dlouhodobě nezaměstnaní, budou mít problémy, pokud peníze skoro úplně vymizí.

"Pokud naše společnost půjde tímto směrem, pak v zásadě nebudete moct udělat vůbec nic bez přístupu ke kreditní nebo debetní kartě... a to může vést k další společenské marginalizaci a vyloučení," řekl Leif Öberg ze švédské Armády spásy, která poskytuje podporu lidem v nouzi. "Absolutním a prakticky okamžitým důsledkem je, že nemůžete cestovat autobusem. Ti nejodsunutější na okraj společnosti musí chodit pěšky, anebo cestují metrem načerno; to v autobusech nemohou. To je v současnosti drsná realita," dodal.

Arvidsson také varoval, že tento vývoj může ohrozit práva spotřebitelů, protože každý uživatel kreditní karty za sebou nechává "elektronickou stopu", která může být zneužita pro marketingové účely. "Panují obavy, že současné zákony jsou nedostatečné," uvedl Arvidsson. "Úřady se musejí postarat o to, aby dostupné informace byly využívány správně."