Americká internetová společnost Google plánuje uzavřít své inženýrské oddělení v Rusku, pracovníky v jiných oblastech své činnosti ale prý v zemi ponechá. Provozovatel největšího internetového vyhledávače na světě se tak podle listu The Wall Street Journal rozhodl poté, co Moskva schválila opatření regulující způsob vyjadřování na internetu. Mluvčí Googlu se k informacím WSJ nechtěl vyjadřovat.
Google prý plánuje v Rusku ponechat větší počet zaměstnanců, kteří se soustředí na prodej, obchodní vztahy, uživatelskou podporu, marketing a vztahy s veřejností. Mluvčí společnosti ale odmítl sdělit, jak velký zbývající ruský tým bude. Neuvedl ani, kolik pracovníků tam Google nyní má.
V Rusku začne příští rok platit nový zákon vyžadující, aby se údaje o ruských občanech uchovávaly v datových centrech v Rusku. Za porušení pravidel týkajících se osobních dat bude internetovým firmám v zemi hrozit pokuta.
Už letos začal v Rusku platit jiný zákon, který požaduje po autorech internetových blogů s nejméně třemi tisíci čtenářů denně, aby se registrovali u vládních úřadů a poskytli svou trvalou adresu. Bloggeři nesmí podle tohoto zákona šířit nepravdivé informace a používat sprostá slova.
Pro Google nepatří ruský trh k nejsnazším už nějakou dobu, poznamenává WSJ. V zemi funguje domácí internetový vyhledávač Yandex, který v nedávném sdělení regulátorům uvedl, že ve třetím čtvrtletí ovládal přes 60 procent domácího trhu s vyhledáváním na internetu.
Špionský projekt?
Ruský prezident Vladimir Putin, který sám nepoužívá elektronickou poštu, v dubnu vyvolal obavy, že Kreml by mohl chtít omezit přístup na internet - prohlásil tehdy, že web je projektem špionů americké CIA. Proti tomu se ve čtvrtek ohradil Tim Berners-Lee, anglický vynálezce World Wide Webu, totiž nejdůležitějšího aspektu internetu. Podle něj má být internet otevřený a všem přístupný, jakožto součást základních lidských práv.
"Stejně jako ostatní mocné nástroje, může být použit k dobru i ke zlu, mohou ho používat dobří i zlí lidé. Lidstvo má nějaké úžasné části a některé ohavné. Nemůžete vytvořit internet, který ze všech najednou udělá svaté. Co udělat můžete, je otevřený internet."
Na vývoji propojování vzdálených počítačů měl velký podíl Pentagon, respektive jeho Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA či též ARPA), která akademický výzkum prostřednictvím grantů financovala. Mnozí tvrdí, že silnou motivací byla studená válka a tehdejší ARPANET měl propojit počítače decentralizovaně, aby v případě například jaderného útoku nebyl paralyzován celý obranný systém. To ale odborníci odmítají: "Byla to akademická komunita, která propojila své univerzity, dali ho dohromady chytří lidé s dobrými úmysly," komentoval teď Putinova tvrzení Berners-Lee pro agenturu Reuters.
