Die Welt: Euru roste konkurence v digitální měně

Euro dostává konkurenci, neočekávanou a svým způsobem ilegální. Tato nová měna se nazývá bitcoin. Vzniká na tisících počítačů, decentralizovaně na internetu, a představuje tak určitý druh anarchistických peněz. Skeptici mluví o spekulační bublině, toto platidlo by přesto mohlo zahájit zcela novou éru. Ukazuje to už akciový kurz nové měny, píše německý deník Die Welt.

V pondělí zaznamenal bitcoin novou rekordní hodnotu. Na největší německé online burze bitcoin.de kurz dočasně vyskočil na zhruba 37 eur (okolo 950 korun). Digitální měna tak během čtyř týdnů posílila téměř na dvojnásobek. Její nejnovější růst vyvolaly zprávy, že by brzy měl vzniknout první hedgeový fond pro bitcoiny. Do digitální měny prý chtějí investovat investoři z Malty a slibují si od toho snové zisky.

O "velmi atraktivní poptávce" ze strany investorů mluví i šéf bitcoin.de Oliver Flaskämper. "Mnoho investorů poznává, že aktuální tržní kapitalizace okolo 520 milionů dolarů (10,2 miliardy korun) dává prostor pro mnoho fantazie směrem nahoru."

Jen Evropané přitom mají ve svých peněženkách a na svých kontech více než pět bilionů eur (přes 128 bilionů korun). Bitcoiny může používat každý. Podmínkou je pouze jakási elektronická peněženka instalovaná v počítači nebo v chytrém mobilním telefonu.

Pro uživatele získávají bitcoiny na atraktivitě tím, že jimi mohou platit na stále více místech. V současnosti už tyto digitální peníze akceptuje více než dva tisíce firem a organizací. Patří k nim donáškové služby pizzy, ale i sázkové kanceláře s pochybným renomé.

Dokonce i drogové obchody se s nimi prý uzavírají. Na rozdíl od kreditních karet nebo online platební služby PayPal zůstávají transakce v principu anonymní, což těmto anarchistickým penězům už vyneslo nedůvěru ze strany centrálních bankéřů a politiků.
Fanoušci této měny však namítají, že se heroin platí - a to dokonce převážně - i hotovými penězi a nikdo ještě nepřišel s požadavkem na jejich zrušení. Dosavadní dějiny bitcoinu jsou tak vskutku hodně proměnné.

Tuto digitální měnu zavedl v roce 2009 japonský programátor Satoši Nakamoto, který chtěl vytvořit platidlo pro síť, které bude bezpečné před zfalšováním. Kolem této kryptoměny se relativně rychle strhlo pozdvižení. V roce 2011 se vytvořila spekulativní bublina, která katapultovala její kurz na hodnotu okolo 30 dolarů (591 korun). Pak došlo k útoku hackerů na nejdůležitější bitcoinovou burzu.

Uživatelé přišli o digitální mince v hodnotě několika stovek tisíc eur. I přesto zůstal bitcoin vysoce zajímavým konceptem. Vytváří se pomocí komplexních početních operací, které běží na tisících počítačů. Algoritmus stanoví, že jednou bude dosažen maximální počet digitálních peněz.

To by mělo nastat přibližně v roce 2140 při 21 milionech jednotek. Ale už od roku 2033 se nebudou vydávat žádná významná množství nových bitcoinů.

Tím se podobají zlaté měně. Na rozdíl od eura nebo dolaru nemůže být množství zlata libovolně navyšováno. Digitální mince jsou tak zajímavé pro ty investory, kteří počítají s inflací papírových peněž. Bitcoiny mohou být dokonce předzvěstí zcela nové éry.

"Peníze budou nově objeveny. Stojíme před dobou měnové soutěže," je přesvědčen hlavní ekonom společnosti Degussa Thorsten Polleit. Domnívá se, že v budoucnu si bude navzájem konkurovat více druhů platidel.

"Centrální banky zneužívají monopol na peníze a vydávají je na politické účely. To dlouhodobě povede k jejich znehodnocování," tvrdí. Naopak poptávka po soukromých formách směnných prostředků bude podle něj stoupat.