Pozitivní diskriminace
Ve vedení firem povinně 40 % žen. Brusel přijal směrnici

Ve vedení velkých evropských firem by mělo být alespoň 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh přijala Evropská komise. Bez bližších podrobností o tom na Twitteru informovala eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

"Úspěch. Komise přijala mou směrnici, kterou zajistíme, aby ženy představovaly 40 procent členů vedení společností do roku 2020," uvedla komisařka. Její návrh už ale předem vyvolal spory jak mezi členskými státy, tak i uvnitř komise.

Státní firmy mají jít příkladem, u nich má být podíl dosažen do roku 2018, doplnila Redingová na tiskovém brífinku.

Podrobnosti o přesné podobě návrhu, o němž nyní budou jednat země EU a Evropský parlament, jejichž souhlas je ke schválení směrnice zapotřebí, by měla komisařka zveřejnit před polednem na tiskové konferenci.

Původně se uvažovalo, že komise navrhne, že velké firmy budou muset mít ve svých radách povinně nejméně 40 procent žen. Proti tomu se zvedla vlna odporu mezi některými státy, které avizovaly, že takový návrh jsou připraveny smést ze stolu. Ke kritikům patřilo i Česko. Proti povinným kvótám se stavěly i některé komisařky, kterých je v sedmadvacetičlenném kolegiu devět.

Podle oponentů povinných celounijních kvót by si každá země měla sama najít způsoby, jak posílit zastoupení žen ve vedení firem.

Nakonec návrh postavila tak, že uchazeči o práci ve vedení, kteří patří do "méně zastoupeného pohlaví", by měli být zvýhodněni proti kandidátům opačného pohlaví. O případných sankcích za nedodržování limitů a efektivní vymáhání pravidla 40 procent by měly rozhodnout a být odpovědny členské státy. Mohlo by jít o finanční sankce, nebo třeba o zrušení rozhodnutí o přijetí toho či onoho kandidáta.

Cíl čtyřicetiprocentního podílu méně zastoupeného pohlaví se týká nevýkonných členů řídících orgánů společností, tedy nikoli například výkonných ředitelů, generálních ředitelů a podobně. Pro ně by si firmy měly stanovit samy individuální cíle a každoročně o jejich plnění informovat.

Návrh se týká asi pěti tisíc firem v EU. Jde o velké podniky, které se obchodují na burze, nikoli o malé a střední firmy, tedy společnosti s obratem pod 50 milionů eur a méně než 250 pracovníky. Ženy tvoří v EU u velkých firem kótovaných na burze necelých 14 procent členů rad a 15 procent neexekutivních postů ve vedení.

"Nepodporuji zavádění povinných kvót legislativními akty EU. Jsem ale ráda, že celospolečenská diskuse probíhá, protože genderové stereotypy stále neumožňují vyšší zastoupení žen ve vedoucích pozicích," řekla europoslankyně ODS Andrea Češková.

Návrh přivítalo sdružení Fórum 50%, které v Česku prosazuje rovné zastoupení žen v politice i v byznysu a po zavedení kvót volá. "Je to dobrá cesta k vyššímu zastoupení žen ve vedení firem, které se budou muset snažit oslovovat a získávat odbornice," řekla jeho šéfka Jana Smiggels Kavková. Aktivistky už dlouho upozorňují na to, že by se nynějším tempem bez podpory k vyrovnanému zastoupení žen a mužů dospělo až za desítky let. Směrnici o zavedení kvót za diktát z Bruselu nepovažují. Členské státy budou mít podle nich prostor, aby si pravidla a sankce nastavily samy.