Eurozóna by se mohla dohodnout na navýšení společné kapacity svých dvou záchranných fondů na zhruba 700 miliard eur (asi 17,5 bilionu korun) z nynějších 500 miliard. Agentuře Reuters to dnes řekli nejmenovaní činitelé měnové unie. O navýšení dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) a trvalého Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou ministři financí zemí eurozóny a šéfové centrálních bank jednat na konci května v Kodani.
EFSF má celkový kapitál 440 miliard eur a ESM má k dispozici 500 miliard eur, jejich souhrnná "palebná síla" je však jen 500 miliard eur. Znamená to, že během 12 měsíců od letošního července, kdy budou oba fondy fungovat souběžně, nebudou moci půjčit více než půl bilionu eur. Fondy mají chránit země eurozóny před šířením dluhové krize.
Některé země eura a finanční trhy tlačí na to, aby se kapacita fondů podstatně zvýšila a aby tak fondy mohly v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám jako Španělsko a Itálie. Německo však navýšení fondů dosud striktně odmítá. Podle činitelů je však alternativa zvýšení na 700 miliard eur kompromisem, na který by Berlín mohl přistoupit.
Plán se odvíjí od toho, že EFSF už na pomoc Řecku, Irsku a Portugalsku vyčlenil 192 miliard eur. "Jednou možností by bylo říci, že EFSF už přislíbil 192 miliard eur a že ESM by měl začít nanovo s 500 miliardami," řekl činitel. Tak by se úhrnná úvěrová kapacita obou zvýšila na 692 miliard eur.
Podle jednoho z představitelů by to byla "nejméně ambiciózní a tudíž politicky nejsnadnější cesta". Další činitel poznamenal, že se zkoumají i další alternativy. Německá kancléřka Angela Merkelová sdělila, že horní limit ESM musí zůstat na 500 miliardách eur. Dodala ale, že ministři na konci března budou studovat možnost spojit ESM a EFSF.
