Eurozóna zvažuje vytvoření vlastního měnového fondu, který by mohl státům v nouzi poskytovat půjčky a jeho pravomoci by byly srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jenž sídlí ve Washingtonu. V současnosti je finanční pomoc v rámci zemích platících eurem zakázána, což se týká i silně zadluženého Řecka.
"Evropská komise je připravena vznik takového evropského nástroje, který by pomohl členům eurozóny, navrhnout," řekl dnešnímu vydání deníku Financial Times Deutschland eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
ČTĚTE TAKÉ: Euro spadlo vůči japonskému jenu na své roční minimum
Podle eurokomisaře pro průmysl Antonia Tajaniho by se komise měla případným vznikem fondu zabývat již na svém úterním zasedání ve Štrasburku. "Toto téma je na agendě a je možné, že o něm budeme debatovat během zítřejšího zasedání Evropské komise ve Štrasburku," řekl novinářům v italském Miláně.
Jako první z politiků se k plánům na vznik fondu oznámil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, což podporuje dohady, že nový plán je společným výplodem německé a francouzské diplomacie. "My neplánujeme vznik instituce, jež by měla soupeřit s Mezinárodním měnovým fondem, ale pro vnitřní stabilitu eurozóny potřebujeme instituci, která má zkušenosti a pravomoci MMF," uvedl Schäuble pro německý nedělník Welt am Sonntag. Jeho vláda přitom během víkendu odmítla Řecku, které tíží dluhy ve výši 300 miliard eur (zhruba 7,8 bilionu korun), poskytnout finanční pomoc.
ČTĚTE TAKÉ: Debaty o euru jsou folklorem, míní viceguvernér Singer
Řecko podle guvernéra tamní centrální banky navíc nebude zahraniční pomoc potřebovat, i když případě nutnosti by se obrátilo na eurozónu, ne na MMF.
Do fondu by tak například přispívaly jen státy, které taková pravidla porušují. V EU je v současnosti stanovena hranice celkového dluhu na 60 procent hrubého domácího produktu a státy eurozóny by ročně platily například jedno procento z objemu nad tuto hranici, kterou v současnosti porušuje celá řada evropských zemí. Stejný mechanismus by platil i v případě ročního rozpočtového schodku, u nějž je limit stanoven na tři procenta HDP a porušuje jej mimo jiné i Česko.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
