Evropská centrální banka úroky drží, Řecka se nebojí

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu jednoho procenta, kde ji drží už celý rok. O stále diskutovanější otázce nákupů vládních dluhopisů rada banky nejednala, řekl na tiskové konferenci prezident ECB Jean-Claude Trichet. Nákupy dluhopisů by ECB mohla zmírnit řeckou dluhovou krizi a zabránit jejímu přenosu na další země eurozóny. Trichetovo odmítnutí této možnosti srazilo kurz eura na nové minimum za více než rok.

Trhy především zajímalo, zda ECB naznačí, že by mohla přistoupit na poslední "jadernou" možnost, kdy by ohroženým zemím eura pomohla nákupy vládních dluhopisů, jako to v nedávné finanční krizi a recesi dělaly centrální banky USA, Británie nebo Japonska. Tím by "monetizovala" jejich dluhy, což v podstatě znamená tištění peněz. Evropská pravidla ECB sice přímé nákupy dluhopisů od vlád zakazují, banka by je však mohla obejít nakupováním obligací na sekundárním trhu.

ČTĚTE TAKÉ: Úroky jsou rekordně nízko, ale běžný občan zapláče

"Řekl bych, že jsme o této možnosti nediskutovali," řekl Trichet na otázku o nákupech dluhopisů. Trichet nenaznačil ani jiná opatření, jimiž by ECB mohla zmírnit krizi eura. Rovněž prohlásil, že bankovní rada nediskutovala o problému vytvoření náležitého mechanismu řešení platební neschopnosti zemí eurozóny.

Na Trichetovo prohlášení, že ECB nejednala o nákupech vládních dluhopislů, reagoval kurz eura dalším propadem na nové 14měsíční minimum 1,2692 dolaru. Na trhu dluhopisů se zvýšily úroky španělských, portugalských a italských vládních obligací a přirážka desetiletých španělských dluhopisů k úrokům německých obligací se dostala na 1,5 procentního bodu, nové maximum od zavedení eura. Za nejohroženější po Řecku trhy považují Portugalsko, jehož úroková přirážka narostla na 3,22 procentního bodu, zatímco italský "spread" je nyní na 1,35 bodu.

Řecku kvůli vysokým dluhům a ztrátě důvěry na trzích vzrostly úroky z vládních dluhopisů tak, že už není schopno tímto způsobem získávat peníze ke splácení dluhů a hrozilo mu vyhlášení platební neschopnosti. O víkendu se Řecko dohodlo na historicky rekordní finanční pomoci od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v rozsahu 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč).

Trichet popřel, že by po přijetí balíku pomoci existoval problém bankrotu Řecka. "Vůbec jsme nediskutovali o něčem takovém jako bankrot... Řecko samozřejmě nezbankrotuje," řekl.

"Pan Trichet zaujal přístup ´krize, jaká krize?´. Nejsem přesvědčen o prospěšnosti takovéhoto popírání problémů evropských státních dluhů. Těžko se také dá věřit, že nemluvili o možnosti nákupů vládních dluhopisů," řekl gentuře Reuters analytik Gary Jenkins z firmy Evolution Securities. Podle něj je přitom pravděpodobné, že vzhledem k poslednímu vývoji k těmto nákupům ECB přistoupí již docela brzy. "Obávám se, že dnešní Trichetovo vystoupení povede k dalšímu výprodeji vládních dluhopisů," řekl.

Hodnocení stavu a vyhlídek ekonomiky ponechala ECB v zásadě beze změny. Ekonomika eurozóny by podle ní měla letos růst mírným tempem, růst však bude nevyrovnaný, avšak výhled je vzhledem k problémům s dluhy poznamenán vysokou nejistotou. Rostoucí globální inflační tlaky zatím cenovou stabilitu v eurozóně neohrožují, řekl Trichet. Dodal, že úroveň úroků je nyní přiměřená, čímž naznačil, že dosavadní rekordně nízké úroky zůstanou v dohledné době beze změn.

Zasedání ECB se dnes mimořádně konalo v Lisabonu. Výjezdních zasedání koná ECB dvakrát do roka, jinak zasedá ve svém ústředí ve Frankfurtu nad Mohanem.

Foto: ČTK/AP