Mezinárodní měnový fond zveřejnil, které ekonomiky si vedly v roce 2013 v jednotlivých ukazatelích nejhůře. Objevují se mezi nimi chudé africké rozvojové země, ale například i třetí největší světová ekonomika - Japonsko.
Japonci "zvítězili" v kategorii velikosti státníhu dluhu. S tím se ostatně potýkají už řadu let. Nízké úrokové míry v minulosti dovolily Japonsku zadlužovat se a neplatit příliš velké poplatky na správu dluhu. Vláda premiéra Šinzó Abého se nyní rozhodla ekonomiku podpořit velkými vládními výdaji a tištěním peněz. Tento postup získal označení Abenomics, právě podle nynějšího premiéra.
Jen pro srovnání - podíl vládního dluhu Japonska činí 244 procent výkonu ekonomiky, zatímco například v USA je to kolem 105 procent a dokonce i dluhovou krizí sužované Řecko má "jen" 175 procent. Vládní dluh České republiky činí 43,6 procenta HDP.
Chudá Afrika
Středoafrická republika byla loni nejvíce klesající ekonomikou světa, neboť se podle MMF propadla o 14,5 procenta. Mohou za to nepokoje, které se zvýšily vyhnáním prezidenta Francoise Bozize v březnu. Země je přitom bohatá na zlato, dřeviny, diamanty i uran, ovšem kvůli obrovské korupci nedokáže lépe profitovat z nerostných zdrojů.
Další africký stát - Malawi na východě Afriky - zase patří k nejchudším zemím na světě. Více než polovina obyvatel této země musí vyžít s pouhým jedním dolarem na den. Malawi trpí nedostatkem zahraničního kapitálu, v jehož důsledku chybějí léky či pohonné hmoty. V zemi probíhají ekonomické reformy, které by měly situaci zlepšit, MMF počítá s růstem malawijské ekonomiky o pět procent v roce 2013.
Tvrdé sankce
Mezi nejhorší ekonomiky pronikl také Írán, který doplatil na tvrdou protizápadní politiku exprezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a jeho příklon k jadernému rozvoji za každou cenu. Západní země v čele s USA a EU totiž zavedly tak přísné sankce, že hodnota íránské měny během roku 2013 spadla téměř o polovinu (-42,3 procenta). Tvrdé sankce navíc poslaly ekonomiku do recese v uplynulých dvou letech.
Po celém Íránu tak paradoxně rozkvetl černý obchod s dolary, jak se obyvatelstvo snažilo převést část úspor do pevnější měny. Výsledkem je předběžná dohoda se světovými mocnostmi o monitorování jaderného programu a následném uvolnění sankcí. Omezení na prodej ropy, jíž Írán oplývá, však platí nadále pro USA i EU, což ekonomiku dále brzdí.
