Japonci nasadili nejtěžší zbraně na boj se stagnací ekonomiky

Japonská centrální banka nasadila zatím nejtěžší zbraně na boj s deflací, která zemí trápí od 90. let minulého století. Překvapivě také rozhodla, že maximálně rozšíří takzvané kvantitativní uvolňování, při němž odkupuje vybraná aktiva výměnou za tisk nových peněz. Vláda na společné tiskové konferenci s činiteli centrální banky oznámila, že krok banky vítá a premiér Šinzó Abe zároveň vyhlásil změnu dosavadního měnového režimu.

Měnový výbor banky podle očekávání sdělil, že zdvojnásobí inflační cíl na dvě procenta a bude se snažit jej naplnit co nejdříve. Od příštího roku pak začne banka naplňovat druhou část plánu, tedy kvantitativní uvolňování v neomezeném objemu. Oba tyto kroky mají pomoci dostat japonskou ekonomiku ze stagnace.

Centrální banka drží základní úrok na 0,1 procenta a guvernér Masaaki Širakawa řekl, že na tomto cíli se nic nemění. Zachování základního úroku podle něj pomůže maximalizovat efekt nových opatření, především neomezeného kvantitativního uvolňování. Širakawa tak odmítl návrhy, že by základní úrok mohl klesnout na nulu.

Širakawa na tiskové konferenci po dvoudenním zasedání měnového výboru banky rovněž řekl, že dva členové výboru se zdvojnásobením inflačního cíle nesouhlasili. Podle nich prý tento cíl vysoko přesahuje tempo růstu cen, které lze v Japonsku považovat za udržitelné. V první řadě je podle nich nutné podpořit růstový potenciál japonské ekonomiky.

Někteří komentátoři hodnotí krok centrální banky jako její kapitulaci, protože přesně k tomuto rozhodnutí ji tamní vláda tlačila. Premiér Abe, který je ve funkci teprve od prosince, totiž už před volbami sliboval, že se bude snažit centrální banku přesvědčit, aby změnila dosavadní politiku a co nejvíce podpořila hospodářský růst.

"Je to velmi dobrá zpráva. Centrální banka je tentokrát agresivnější, než trh očekával," poznamenal hlavní ekonom banky Macquarie Brian Redican. "Vláda si zcela jasně vynucuje změnu tempa změn, což není špatné," podotkl analytik.

Ministr financí Taró Aso řekl, že vláda rozhodnutí centrální banky velmi oceňuje. A to jak zdvojnásobení inflačního cíle, tak rozhodnutí rozšířit kvantitativní uvolňování. Vláda prý doufá, že centrální banka bude prosazovat důraznou měnovou politiku, aby skoncovala s deflací. Ministr ale nevidí důvod ke změně zákona o centrální bance, aby vláda měla vliv na její chod.

Japonská centrální banka nyní uplatňuje podpůrnou měnovou politiku, v jejímž rámci má v plánu nakupovat aktiva až zhruba do 101 bilionů jenů (asi 21,7 bilionu korun). Finanční trhy očekávaly, že banka tento objem znovu o trochu zvýší, místo toho ale banka překvapivě oznámila, že cíl už nebude pevně stanoven a v zásadě je otevřený.

Japonsko má třetí největší ekonomiku na světě, za druhou Čínou a prvními Spojenými státy. Od začátku 90. let ale Japonsko trápí stagnace a nyní prochází už čtvrtou recesí od roku 2000. Vedle toho země bojuje s deflací, což je nyní ve světě téměř unikát. Deflace tlumí ekonomický růst, protože lidé nechtějí utrácet za zboží, o kterém vědí, že bude i nadále zlevňovat. K deflaci v Japonsku hodně přispívá i demografický vývoj.

Centrální banka loni rozšířila program nákupu aktiv celkem pětkrát. To bylo nejvíce za posledních deset let. Naposledy banka uvolňovala tak často měnovou politiku v roce 2001, kdy zemi trápila bankovní krize.