Představitelé 25 zemí Evropské unie dnes na summitu v Bruselu podepsali nový pakt rozpočtové kázně. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit Česko a Británie. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Povede i k důslednému trestání států porušujících rozpočtová kritéria.
Na paktu se většina EU shodla v reakci na dluhovou krizi a snaze předcházet jejímu opakování v budoucnosti.
Premiéru Petru Nečasovi, kterého k podepsání paktu tlačily nejen opoziční ČSSD, ale i koaliční TOP 09, se nelíbí třeba nedostatečná účast nečlenů eurozóny na vrcholných schůzkách států platících eurem. Pakt podle něj také málo zohledňuje pravidlo, že by dluh zemí neměl přesahovat 60 procent hrubého domácího produktu země.
Podle slovenské premiérky Ivety Radičové ČR žádné věcné důvody pro odmítnutí nemá, jen ryze politické. Radičová k postoji Prahy podotkla, že v minulosti se země předbíhaly, aby co nejdříve vstoupily do EU. Je tak podle ní teď, když vzniknou problémy, zase nefér křičet, že tam nepatří.
"Rozhodně jsme nic neztratili," řekl dnes Nečas v reakci na dotaz, co ČR odmítnutím paktu získala. "Získali jsme docela dobrý čas na to, abychom si zanalyzovali, jak skutečně tento pakt bude v praxi fungovat," podotkl.
Češi podle něj nyní chtějí hlavně sledovat, jak bude fungovat spolupráce těch zemí Evropské unie, které podepsaly tento pakt, nicméně nejsou členy eurozóny. Zajímá ho, jaké budou mít postavení a jak budou zvány na zasedání eurozóny.
Nečas připomněl, že právě ČR prosazovala, aby se bylo možné bez podmínek a v podstatě kdykoli k paktu možné připojit. "My nikomu nic neblokujeme a současně to není nějaký fatální moment, že se ocitáme mimo. Do toho vlaku lze kdykoli nastoupit,"
Na summitu v Bruselu Nečas řekl, že důležitější než pakt je, aby Evropská unie dokončila vnitřní trh a zvýšila svou konkurenceschopnost.
Proti opakování krize
"Tato smlouva představuje významnou část v naši globální strategii pro obnovení stability evropských veřejných financí. Tak jak jsme už řekli dříve, stabilita je nutným předpokladem důvěry a důvěra je nezbytná pro obnovení růstu," řekl při podpisu předseda Evropské komise José Barroso. Unijní prezident Herman Van Rompuy během podpisové ceremonie řekl, že pakt pomáhá k předcházení opakování dluhové krize.
Smlouva bude platit pro země eurozóny. Její ustanovení pro ostatní státy, které se k ní přidaly, začnou platit ve chvíli, kdy přijmou společnou evropskou měnu. Ke smlouvě je možné kdykoli v budoucnu přistoupit. Je tak možné, že ČR svůj nynější odmítavý postoj přehodnotí.
K tomu, aby začala platit, je nezbytné, aby byla ratifikována v nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Ty ze zemí, které je neratifikují, nebudou moci čerpat v budoucnu peníze ze záchranných fondů eurozóny. Třeba Irsko, které v minulosti v referendu na první pokus odmítlo lisabonskou smlouvu o reformě fungování EU a které nyní pomoc čerpá, o paktu uspořádá lidové hlasování. Jeho výsledek je ale značně nejasný.
Nejistota panuje i kolem Francie. Tamní prezidentský socialistický kandidát François Hollande, který je favoritem blížících se voleb, se nechal slyšet, že bude chtít smlouvu znovu otevřít.
