Nejhorší je za námi, míní ruský ministr financí. Putin varuje

Ruská ekonomika, kterou citelně zasáhl propad cen ropy na světových trzích spolu se západními sankcemi, už má to nejhorší za sebou. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr financí Anton Siluanov. Prezident Vladimir Putin však varoval před předčasným optimismem ohledně tamní ekonomiky. Čtvrteční série statistických údajů pak ukázala další propad reálných mezd, maloobchodního obratu a investic a také další růst nezaměstnanosti.

Všeobecně se předpokládá, že Rusko v letošním roce zažije první celoroční hospodářský pokles od roku 2009. V lednu se hrubý domácí produkt Ruska meziročně snížil o 1,5 procenta, podle Siluanova se však ekonomika začíná stabilizovat.

"Konec loňského a začátek letošního roku bylo mimořádně obtížné období," řekl Siluanov podle agentury Reuters. "Nyní vidíme, že to nejhorší skončilo, a naopak registrujeme určité známky stabilizace," dodal.

Podle nejnovějších údajů se ale maloobchodní tržby v Rusku v únoru meziročně snížily o 7,7 procenta a reálné mzdy se propadly o 9,9 procenta. "Domácí poptávka se hroutí kvůli devalvaci rublu. To bude pokračovat minimálně v celém letošním roce," řekl k údajům hlavní ekonom společnosti VTB Capital Vladimir Kolyčev.

Míra nezaměstnanosti v Rusku se v únoru zvýšila na 5,8 procenta z lednové úrovně 5,5 procenta. Firemní kapitálové investice klesly o 6,5 procenta. Nejnovější data podle ekonomů vysvětlují, proč strach z hospodářského propadu mezi ruskými politiky převažuje nad obavami z rostoucí inflace.

Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev ve čtvrtek uvedl, že ruská inflace již dosáhla svého vrcholu. Spotřebitelské ceny v Rusku v únoru podle tamního statistického úřadu meziročně stouply o 16,7 procenta po lednovém nárůstu o 15 procent.

Inflaci tlačí vzhůru zejména prudké oslabení ruského rublu. K růstu cen ale přispívá i zákaz dovozu řady potravin ze západních zemí, což je ruská odveta za západní sankce vůči Moskvě kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Ruská centrální banka loni v prosinci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Letos již ale tuto sazbu snížila na 14 procent, aby omezila negativní dopady, které mají na ekonomiku vysoké náklady na půjčky. Ruské podniky si ale stěžují, že úroky jsou stále příliš vysoké. Také Putin uvedl, že úroková sazba zůstává na vysoké úrovni, tu však podle prezidenta současné podmínky vyžadují.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu předpověděl, že hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce klesne o tři procenta po loňském nárůstu o 0,6 procenta. Napřesrok by mělo tempo hospodářského poklesu podle lednové prognózy MMF zpomalit na jedno procento.

Uljukajev ve čtvrtek předpověděl, že ruská ekonomika by mohla v příštím roce stoupnout o dvě až 2,5 procenta. Ruská centrální banka nicméně předpokládá, že hospodářský pokles bude napřesrok pokračovat. Letos banka počítá s propadem ekonomiky o 3,5 až čtyři procenta.