Německá vláda nemůže podpořit další odpis řeckého dluhu, jestliže se bude zároveň jednat o nové pomoci pro tuto jihoevropskou zemi. Řekl to mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert, podle něhož by takový krok byl v rozporu s německým právem. Omezené možnosti má ale v tomto směru také Evropská centrální banka (ECB), která je jedním z hlavních věřitelů Řecka.
"Německý zákon o státním rozpočtu v článku 39 říká, že úvěr je možné poskytnout jen v případě, kdy není pravděpodobný bankrot," řekl Seibert na tiskové konferenci. Odpovídal tak na dotaz, zda je možné, aby Řecko odepsalo další část dluhu, a přesto mohlo dál zůstat v eurozóně.
"My bychom si takovým krokem svázali ruce a rozhodně by to nebylo ani v zájmu Řecka," vysvětlil Seibert. Soukromí věřitelé Řecka už letos odepsali dluh za více než 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč).
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras mezitím uvedl, že zahraniční věřitelé Řecka odmítli přistoupit na další zmírnění dohodnutých reforem na trhu práce. Úlevu požaduje jedna z koaličních stran, vývoj tedy naznačuje, že se žádná dohoda o nových úsporách bezprostředně nerýsuje.
Hlavními věřiteli Řecka jsou jeho evropští partneři a Mezinárodní měnový fond (MMF). Atény už několik měsíců jednají s věřiteli o úsporách, které mají zajistit, že bude Řecko opět plnit původně dohodnuté podmínky programu. K tomu je ale nejprve zapotřebí dohoda uvnitř koalice, kterou se stále nedaří uzavřít.
Podle zdroje z řecké vlády Atény předloží návrh reforem trhu práce a další opatření parlamentu ke schválení 5. listopadu. Řecko musí mít jasno v dalším postupu reforem, pokud chce od věřitelů dostat další část úvěru. Jinak hrozí, že bude do poloviny listopadu bez peněz.
Pokud by Řecko mělo odepsat další část veřejného dluhu, nemůže spoléhat ani na pomoc ECB. Ta by se nemohla takového odpisu ani zúčastnit, protože by to bylo posuzováno jako nepřímé financování vlády. Upozornil na to člen rady ECB Ewald Nowotny. Veřejné zadlužení Řecka přesahuje 170 procent jeho hrubého domácího produktu.
Z pohledu ECB není odpuštění dluhu možné, protože by to odpovídalo nepřímému financování státu. ECB se tudíž nemůže zúčastnit žádné operace, která by se určitým způsobem týkala veřejného sektoru, řekl Nowotny.
Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé ji Aténám přiznali ve výši 110 miliard eur. Záhy se ukázalo, že tato částka stačit nebude, a Řecko si dohodlo nový úvěr za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč). Bez této pomoci by Řecko patrně muselo vyhlásit státní bankrot.
Nowotny je členem Rady guvernérů ECB a zároveň šéfem rakouské centrální banky. Na konferenci o podnikových financích ve Vídni Nowotny řekl, že Řecku potrvá dlouho, než se mu podaří ekonomiku stabilizovat.
