Jen za poslední měsíc ztratilo euro vůči americkému dolaru přes pět procent své hodnoty, přičemž obdobné ztráty si připsalo i oproti dalším významným světovým měnám. Příčinou prodejního tlaku na euru jsou rostoucí spekulace ohledně dalšího rozvolnění už tak extrémně uvolněné monetární politiky Evropské centrální banky (ECB).
Ta by měla již na nejbližším zasedání Rady guvernérů, které proběhne k 3. prosinci, představit další měnové stimuly namířené na podporu stále velmi slabé evropské ekonomiky.
Bankéře k akci přiměl zejména další útlum v inflačním očekávání, které se po delší době dotýká znovu i jádrové inflace, tedy té po očištění o vliv změn cen energií a potravin. Znovu tak hrozí nenaplnění hlavního cíle ECB, jimž je držet růst inflace mírně pod dvěma procenty.
Také se začíná intenzivněji spekulovat o možnosti pádu evropské ekonomiky do deflační spirály, která v minulosti postihla například Japonsko. Tato situace je charakteristická odkládáním spotřeby domácností s vidinou budoucího poklesu cen. Jde o extrémně nebezpečný jev, který prostřednictvím nižší spotřeby negativně ovlivňuje výrobce a v konečném důsledku i zaměstnanost.
Rada guvernérů tak s nejvyšší pravděpodobností zintenzivní svůj již probíhající program kvantitativního uvolňování (QE), v rámci něhož každý měsíc odkupuje na sekundárním trhu aktiva v hodnotě 60 miliard eur. Nejspíše bude prodloužena i platnost této intervence, a to až za původně stanovený horizont září příštího roku. Spekuluje se také o možnosti dalšího snížení depozitní úrokové sazby, a to až na -0,3 procenta ze současných -0,2 procenta.
Zda dojde ke snížení této sazby či nikoliv, bude klíčové pro nastavení velikosti QE. ECB totiž nesmí odkupovat dluhopisy s nižší výnosností, než jak jsou nastaveny depozitní sazby. Jejich snížení do ještě hlubšího záporu by ECB rozvázalo ruce a dalo prostor až ke zdvojnásobení měsíčních odkupů aktiv.
Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.
