Petrodolary z emirátu zachraňují ikonu amerického bankovnictví Citibank, jež se topí v nesnázích způsobených miliardovými odpisy - následkem to tancování na hraně v době eskalace hypoteční krize. Množí se názory, že záchrana probíhá za pro banku značně nevýhodných podmínek.
Suverénní fond bohatství, tedy vlastně fond státní, Abu Dhabi Investment Authority, koupil 4,9procentní podíl v bance za 7,5 miliardy dolarů. Započteme-li podíl saúdského prince Valída bin Talála, mají blízkovýchodní subjekty v Citi již téměř desetiprocentní balík.
O akci Abu Dhabi Investment Authority lze na první pohled uvažovat jako o velmi výhodné půjčce. Za peníze obdrží ropní šejci a spol. konvertibilní podíly s výnosem 11 procent. Výnos, jak známo, odráží riziko cenného papíru. Takzvané prašivé dluhopisy mají nyní v USA výnos kolem devíti procent.
Je podíl v Citi rizikovější než koupě prašivých obligací?
Zřejmě nikoli. Abu Dhabi Investment Authority nekupuje podíl v Citi při současných akciových kurzech. Až do března 2010 nebude fond vlastnit žádné akcie, ale dluhopisy s výnosem oněch 11 procent.
V období od března 2010 do září 2011 tyto podíly automaticky konvertují v akcie. Bude platit, že čím výše kurzy akcií banky budou, tím méně dostanou šejci akcií.
Fond obdrží maximálně 235 milionů akcií, bude-li kurz v čase konverze nižší než 31,83 dolaru za akcii. A obdrží nejméně 201 milionů akcií, pokud bude kurz v čase konverze vyšší než 37,24 dolaru. Výsledkem je, že fond přijde o velkou část zhodnocení akcií z kurzu 31,83 na 37,24 dolaru - což odpovídá sedmnácti procentům.
Pokud by fond koupil 235 milionů akcií banky za 31,83 dolaru za kus, činil by dividendový výnos na tyto akcie 7,4 procenta.
Je tedy jasné, že 11 procent, které Citi za půjčku platí, není přehnaná suma. Výše sazby pokrývá nejen oněch 7,4 procenta potenciálně získatelných na dividendách, leč též zahrnuje i dodatečnou prémii za to, že fond nebude participovat na velké části jakéhokoliv úvodního sedmnáctiprocentního zhodnocení akcií.
Foto: archiv
