Budoucí americký prezident Donald Trump chce hned první den ve funkci ohlásit odstoupení od transpacifické obchodní dohody TPP, která je součástí politického odkazu dosluhující hlavy státu Baracka Obamy. Trump ve videovzkazu zveřejněném na portálu YouTube prohlásil, že chce místo TPP, kterou považuje za nevýhodnou pro americkou ekonomiku, dojednat spravedlivé bilaterální dohody.
Anketa:
Je pro Česko dobrou zprávou, že byl prezidentem USA zvolen Donald Trump?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
"Požádal jsem svůj tým pro převzetí moci, aby připravil seznam akcí, ke kterým můžeme přikročit první den," řekl Trump, který se vlády ujme 20. ledna 2017. "Chystám se vydat oznámení o úmyslu odstoupit od transpacifické obchodní dohody," dodal s tím, že TPP nahradí férové bilaterální dohody, které navrátí práci a pracovní místa zpět do Ameriky.
Dohodu TPP letos v únoru podepsalo 12 zemí - vedle Spojených států rovněž Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru. Dohoda pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začala fungovat, musí ji schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států.
Jako první na Trumpovo oznámení reagoval japonský premiér Šinzó Abe, který je nyní v Argentině. Podle něj by TPP bez USA postrádala smysl. Řekl také, že během sobotního setkání v Limě se zástupci ostatních signatářských zemí TPP nevedl se svými protějšky žádné diskuze o tom, jak dohodu uvést do praxe i bez účasti Washingtonu.
Australský premiér Malcolm Turnbull řekl, že ostatních 11 států ratifikaci smlouvy podporuje a chce, aby dohoda fungovala. "Pan Trump a jeho nový Kongres musejí učinit vlastní rozhodnutí v zájmu Ameriky," řekl. Malajsijský premiér Najib Razak si myslí, že "Donald Trump má jako demokraticky zvolený příští prezident USA právo činit politická rozhodnutí, která bude považovat za správná".
Předseda vlády Nového Zélandu John Key se vyjádřil kritičtěji. "Spojené státy nejsou ostrov a nemohou si říkat, že nebudou obchodovat se zbytkem světa. V určitém bodě to budou muset vzít v úvahu," řekl.
Ekonom Harumi Taguči se podle zpravodajského serveru BBC domnívá, že "zhroucení TPP vytvoří v Asii vakuum a že se začíná hovořit o tom, že se je chystá vyplnit Čína".
Podle analytiků bude Čína prosazovat regionální obchodní dohodu s názvem Regionální všeobecné ekonomické partnerství (RCEP), která nemá zahrnovat americký kontinent. Tato dohoda ale podle znalců nepřinese asijským zemím výhody srovnatelné s TPP, protože mnohé z nich už mají přednostní přístup na čínské trhy v rámci dohody mezi Čínu a státy ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) z roku 2010.
Ačkoli se některá média v souvislosti s Trumpovými slovy o TPP zmínila o prezidentském nařízení, Trump o něm ve skutečnosti nehovořil a použil termín akce. Zatímco nařízení má právní závaznost, akce je podle experta na americkou politiku Toma Murseho spíše neformálním návrhem či postupem, navíc většinou bez právní závaznosti.
Trump ve videovzkazu ujistil občany Spojených států, že práce na převzetí moci pokračuje bez komplikací a že vedle odstoupení od TPP chystá řadu dalších opatření, která mají přispět k blahobytu v zemi. "Moje agenda bude založena na jednoduchém principu - Amerika na prvním místě," vysvětlil Trump.
|
Základní fakta o transpacifické obchodní dohodě (TPP): - K dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP) dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu loni v říjnu v Atlantě. Dohoda zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Podepsána byla letos v únoru na Novém Zélandu. - Dohodu nyní čeká dvouleté ratifikační období. Během něj musí konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států. Teprve pak bude možné uvést dohodu v život. - Vzhledem ke své velikosti budou smlouvu muset ratifikovat Spojené státy a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě. Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, součástí dohody není. V budoucnu by se k ní ale mohla připojit, nyní se snaží například prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent. - Dohoda má omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. Spojené státy, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou například dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status. - Signatáři se například zavázali k dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flory a fauny (CITES), která přísně zakazuje obchod s ohroženými druhy zvířat nebo rostlin. - Přísné jsou i pasáže věnované ochraně duševního vlastnictví, které například profesor Harvardovy univerzity Kenneth Rogoff označil sice za "přestřelené", podle něj to ale bylo nezbytné udělat kvůli usnadnění prodeje špičkové techniky do rozvojového světa, včetně Číny, bez obav, že takové zboží bude okamžitě klonováno. - Dohoda pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky a třetinu světového obchodu, jednalo se o ní pět let. Členské země nyní reprezentují více než 800 milionů obyvatel planety. Pro srovnání - chystané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU by se týkalo zhruba 828 milionů obyvatel a asi 50 procent světového HDP. - Smlouva má ale i své kritiky. Podle budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa je pro Spojené státy nevýhodná, Trump prosazuje podle něj spravedlivější bilaterální dohody. Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. - Podle administrativy Baracka Obamy by však Spojené státy na smlouvě vydělaly, protože na některé trhy mají notně omezenou možnost se dostat kvůli vysokým clům, která pro jiné země neplatí. Smlouva by měla podle současné vlády také zvýšit životní úroveň a snížit chudobu. - Obavy u kritiků například panují z posilování nadnárodních korporací a s tím související likvidace místních výrobců a zvyšování cen. - Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. "Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?" řekla šéfka WHO Margaret Chanová. |
