Nové návrhy, které řecká strana předložila svým evropským partnerům v noci na úterý, jdou správným směrem. Po večerním jednání prezidentů a premiérů devatenácti zemí platících eurem to řekli předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Juncker poté dodal, že podle něj bude dohoda uzavřena tento týden. Ministři financí eurozóny se sejdou znovu ve středu večer.
"Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme si dovolit, jak se říká na fotbalovém hřišti, hrát v prodloužení," uzavřel Juncker tiskovou konferenci po summitu.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové daly v prvním hodnocení nových řeckých návrhů věřitelské instituce najevo, že jde o dobrý výchozí bod pro intenzivní rozhovory. Nyní podle ní musí začít nad návrhy podrobná práce, na kterou ovšem není příliš mnoho času.
"Všichni si přejeme, aby Řecko zůstalo v eurozóně," podotkla německá kancléřka.
Také ona uvedla, že rozhodující schůzka euroskupiny, tedy ministrů financí, by se měla odehrát ve středu večer. Ve čtvrtek začíná v Bruselu dlouhodobě plánovaný summit Evropské unie.
Řecká vláda ve snaze dosáhnout dohody předložila Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), Evropské centrální bance (ECB) a Evropské komisi nové návrhy, které by podle médií měly letos vynést letos 2,7 miliardy eur a v příštím roce 5,2 miliardy. Největší změnou má být zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení o 3,9 procenta, což by v příštím roce mělo ušetřit penzijnímu systému 800 milionů eur. Navrhuje prý také například přesun většiny položek do základní sazby DPH ve výši 23 procent a postupné zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu až na 67 let.
Předseda unijních summitů Tusk, který jednání prezidentů a premiérů eurozóny svolal, řekl, že se podařilo dodat novou dynamiku dlouhodobě zablokovaným jednáním a zajistit, že všichni politici eurozóny rozumějí situaci i sobě navzájem.
Řecký premiér Alexis Tsipras podle něj své evropské partnery ujistil, že jeho vláda bere věc vážně a hodlá se chovat konstruktivně. Pozitivně se na své závěrečné tiskové konferenci k možnosti brzkého uzavření dohody vyjadřoval také francouzský prezident François Hollande. "Řecká vláda v posledních několika dnech přijala svou odpovědnost," poznamenal s tím, že konečná dohoda euroskupiny by měla přijít ještě před čtvrtečním a pátečním summitem EU.
Ne všichni se ale při odchodu z jednacího sálu vyjadřovali stejně optimisticky. "Dohoda je nutná pro nás všechny, pro Řecko, pro řecké občany, pro eurozónu, pro Evropu. Je nutná, ale jsme od ní stále daleko," prohlásila například litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Připomněla, že její země i další státy prožily v minulých letech těžké hospodářské časy, ale přitom věděly, že své hospodaření musí velmi bolestivě změnit.
Atény se s věřiteli potřebují dohodnout, pokud chtějí získat zbývajících 7,2 miliardy eur z nynějšího, naposledy v únoru prodlouženého balíku mezinárodní finanční pomoci. Bez finanční injekce budou mít Atény problémy splácet v příštích dnech a týdnech své závazky vůči MMF i ECB. O podmínkách se jedná už od února. Před vyplacením peněz je ale i po domluvě s věřitelskými institucemi nezbytný souhlas ministrů financí eurozóny. V některých zemích, například v Německu, je navíc potřebný souhlas parlamentu. Všechny strany tak tlačí čas.
