Řecký parlament v pátek schválil další reformy, které po něm požadují věřitelé jako podmínku dokončení nynější prověrky záchranného programu a uvolnění dalších úvěrů. Konečná dohoda na prověrce s ministry financí eurozóny se očekává na zasedání euroskupiny 15. června, řekl mluvčí šéfa tohoto seskupení Jeroena Dijsselbloema. Řecku po dokončení prověrky budou moci evropští věřitelé uvolnit další část úvěru z předloňského programu, aby mohlo v červenci vyrovnat splatné dluhy.
Nové zákony o změnách na trhu práce a v důchodovém systému podpořilo 153 poslanců ze 300členného parlamentu a ze 237 přítomných. "Je jasné, že Řecko nyní splnilo své sliby a závazky. Udělalo už víc, než mělo, a nyní musí totéž udělat věřitelé a naši partneři," řekla před hlasováním ministryně práce Effie Achtsiogluová. Podle ní mají věřitelé "právní a morální povinnost dluh Řecka zmírnit".
Zasedání ministrů financí eurozóny se příští týden zúčastní i šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. To je podle agentury Reuters další známkou toho, že rozdíly v postojích mezi MMF a eurozónou k otázce snížení dluhové zátěže Řecka se zmírnily.
Jednání ministrů financí eurozóny a MMF o Řecku v květnu ztroskotala. Eurozóna nové půjčky Aténám neuvolnila, uznala nicméně, že země udělala v reformách pokrok. Rozdílné názory měly obě strany na budoucí ekonomický růst Řecka a na rozpočtové přebytky.
Čtvrteční schůzka zástupců zemí eura většího pokroku nedosáhla a ponechala klíčové otázky v rukou ministrů. "Bylo užitečné, že se dál vyjasnily některé věci na technické úrovni, celou otázku ale budou muset vyřešit ministři 15. června v Lucemburku," řekl agentuře Reuters jeden z činitelů EU.
Německo vede v eurozóně skupinu, která trvá na tom, aby rozhodnutí o zmírnění řeckého dluhu padlo, až skončí současný záchranný program, tedy v polovině roku 2018. MMF naopak požaduje rozhodnutí ihned a zmírněním dluhové zátěže Řecka podmiňuje svou účast na nynějším třetím záchranném programu ve výši 86 miliard eur (2,25 bilionu korun).
Řecku v červenci vyprší splatnost dluhů za zhruba sedm miliard eur (184 miliard korun), které bez uvolnění úvěrů z třetího záchranného programu nebude schopno splatit. Země, která je už sedmý rok v dluhové krizi, by se podle vlády chtěla ještě toto léto začít vracet na trh dluhopisů.
