Blízký východ
Velký íránský trh láká evropské firmy. Riziku navzdory

S dohodou o omezení kontroverzních jaderných aktivit Íránu padla řada překážek v obchodování s touto zemí a některé evropské firmy jsou připraveny chopit se obchodních příležitostí na přitažlivém íránském trhu.

Kouzlo tohoto trhu je na první pohled zřejmé. Írán je po Saúdské Arábii druhou největší ekonomikou v regionu Blízkého východu a severní Afriky a s 78,5 milionu obyvatel druhou nejlidnatější zemí po Egyptu, část jeho infrastruktury má po letech sankcí to nejlepší za sebou a je zralá na obnovu.

Jakmile inspektoři potvrdili, že Írán podniká kroky k omezení jaderného programu, zrušily Spojené státy a Evropská unie v sobotu mnoho hospodářských sankcí, kvůli kterým západní firmy v Íránu nemohly podnikat. Ty z nich, které se rozhodnou do Íránu jít, však stojí před vážnými riziky, ať už to jsou zbývající sankce související s jinými problémy, geopolitická nejistota, byrokracie, nebo korupce.

Výroba automobilů patří k branžím, kde by zájem mohl být velký. Před uvalením sankcí byl Írán hlavním trhem pro francouzský Peugeot. Jedním z prvních, kdo po zrušení sankcí vyrazil ze startovních pozic, byla divize nákladních vozů německé automobilky Daimler. Oznámila založení společných podniků s íránskými partnery, které ji umožní návrat na tamní trh. Na něj Daimler vstoupil v roce 1953, v letech 2010 až 2016 však jeho působení v zemi přerušily sankce.

Druhá strana mince

K obchodům s vazbami na Írán se naopak do odvolání nechystá největší německá banka Deutsche Bank, která z Íránu odešla v roce 2007. Bankovní dům se k důvodům nevyjádřil. Je ale jen těžké nevšimnout si pokuty 258 milionů dolarů, na které se banka loni dohodla s americkými úřady kvůli obchodům s Íránem a dalšími zeměmi, které byly v rozporu s tehdy platnými sankcemi. Další potíže s americkými regulátory jsou to poslední, co si banka přeje.

Na finanční společnosti však číhají i jiná nebezpečí. Přestože zrušení sankcí uvalených kvůli íránskému jadernému programu znamená, že nyní lze provádět obousměrné finanční transakce s Íránem a poskytovat bankovní účty, v platnosti zůstávají další sankce týkající se dodržování lidských práv v zemi a toho, co americké úřady označují za podporu terorismu. Mnoho těchto restrikcí zakazuje finanční transakce s desítkami jednotlivců.

V samotné jaderné dohodě je navíc doložka o návratu k původní situaci, což znamená, že sankce by mohly být rychle obnoveny, kdyby se ukázalo, že Írán dohodu neplní.

Írán je sice velký trh, ale má velké problémy. V indexu snadnosti podnikání, sestavovaném Světovou bankou, mu ve srovnání 189 světových ekonomik patří 119. místo. Index měří překážky v podnikání v podobě byrokracie, pomalých veřejných služeb a zdanění. V indexu vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International, skončil Írán na 136. místě ze 175 zemí.

Írán je navíc hluboce zatažen do násilností otřásajících Blízkým východem prostřednictvím svých sympatizantů v Iráku a v Sýrii. V nedávné době prudce stouplo napětí mezi Teheránem a jeho regionálním rivalem Saúdskou Arábií.

Průmyslové podniky musejí mít na paměti ještě další sankce, které zakazují dovoz takzvaného zboží dvojího užití, jež by bylo možné využít k výrobě jaderných zbraní. Svaz německého strojírenského průmyslu (VDMA) upozorňuje, že ve složitých pravidlech se firmy musejí vyznat samy a na vládní pomoc se spoléhat nemají.

Ještě opatrnější musejí být americké firmy. V platnosti i nadále zůstanou americké sankce nesouvisející s jaderným programem. Ty většině amerických firem obchodovat s Íránem zakazují.