Do amsterdamského muzea piva Heineken
26.12.2008 07:00 Původní zpráva
Do Amsterodamu se jezdí za zakázaným ovocem. Všude je plno coffee shopů, kde se prodává marihuana a hašiš, popřípadě další měkké drogy. Město je proslulé kanály (grachty), galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů, přesto ale vy nezapomeňte zařadit do svých plánů prohlídku pivovaru Heineken.
Pivovar stojí v centru města, na břehu kanálu Singelgracht. Pivo se tu vařilo už v 16. století a od roku 1863, kdy pivovar koupil Gerardus Adrian Heineken, začala slavná éra této značky. V devadesátých letech byla výroba přesunuta jinam a dnes je budova sídlem firmy a především hojně navštěvovaným muzeem. V loňském roce muzeem prošlo více než 350 tisíc návštěvníků.
Heineken je světlý ležák zlatavé barvy s jemně hořkou chutí a prodává se ve více než 170 zemích. Zelená barva lahve symbolizuje přírodní suroviny a typická červená hvězda je mystickou sílou, která prý chrání kvalitu piva. Trochu nakřivo posazené „e" má zase působit optimisticky a vesele na spotřebitele.
Heineken Brouwery nelze přehlédnout
Pojďme tedy společně na krátkou prohlídku. Vstupné činí 10 euro, procházíte různými atrakcemi, 3D kinem a nemine vás ani ochutnávka zlatavého moku. Výhodou je, že postupujete budovou sami, vyznačeným směrem, nikdo vás nehoní a v každé části vás čeká „průvodce," který vás několika jazyky seznamuje s postupem při výrobě tolik oblíbeného nápoje. Uvidíte sklady, stáje, neboť pivo se donedávna převáželo po městě koňmo. Nedílnou součástí je multimediální expozice, kde se pohybuje podlaha, jako kdybyste převáželi pivo lodí. V místnosti je chvílemi horko, stříká na vás voda, což bývá při chlazení často.
Velmi zajímavou prohlídku skýtá původní varna, kde se vařilo pivo. Dnes je její součástí malý varný komplex, abyste mohli živě sledovat celý výrobní proces. Vše doprovodí odborný výklad, čichem posoudíte a můžete i ochutnat. Pivo pak „zraje," vy sledujete celý proces až k vlastnímu stáčení. Uvidíte celou historii vývoje uzavírání lahví, zátkovací stroj můžete sami vyzkoušet.
Zkouška pro Čechy
Když průvodce zjistí, že jste z Čech, okamžitě vás zkouší, jestli umíte správně natočit pivo do sklenice. Věřím, že se nenecháte zahanbit a předvedete klasický způsob, jak lehce po skle natočit ten správný „šnyt." Ale ouha, místní výčepní vrtí nesouhlasně hlavou. Pustí pivo do sklenice plnou silou, až pěna značně přeteče, a pak dřevěnou stěrkou kypící pěnu seřízne. V mžiku vám předává krásně natočené pivo tak, jak jej labužníci mají rádi. Inu, jiný kraj, jiný mrav.
ČTĚTE TAKÉ: Za originálním pivem po západních Čechách
Prohlídka pokračuje. K vidění jsou různé druhy výčepních sklenic, pivních etiket i celé historie marketinku. Jste v multimediální místnosti, kde sami sledujete na vlastním displeji zajímavosti z dob dávných i dnešních. Čekají vás i malé reklamní dárky, v místním baru ochutnáte „pravý" Heineken. Češi patří mezi největší spotřebitele piva na světě, jsme také na svá piva patřičně hrdí, ale tady poznáte, že i jinde dělají pivo dobře a profesionálně.
Kam dále? Na sýrové nebo květinové trhy
Slyšíte sýr nebo tulipány a vybaví se vám Holandsko. Oba jsou symbolem země a zmínky o prvních sýrových trzích sahají až do 13. století. Pro našince je zážitek procházet obrovským tržištěm, kde jsou jen sýry, sýry a zase sýry. Vévodí Edam a Gouda, celé je to velké divadlo, ale i velký obchod. Velkoobchodníci ochutnávají, zkoumají kvalitu a samozřejmě nechybí ani dohadování o cenách. Sýry jsou vystaveny na náměstí, nakupuje se na tuny a atrakcí jsou nosiči v barevných slamácích, kteří neustále někam nosí velká žlutá kola sýrů. Do ochutnávek se můžete klidně zapojit i vy, platí jedna zásada: pochválit, i když nekoupíte.
Když vás sýry omrzí, vydejte se na květinový trh. Holandsko je největším vývozcem květin na světě, 75 procent řezaných květin pochází a je expedováno odsud. Na největší květinové burze se prodá až 14 milionů květin denně. Určitě neodoláte i vy té záplavě barev. Koupíte-li si například kytici se sto tulipány, zaplatíte pouhých 250 korun. No, nekupte to.
Foto: Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.