Socha Jana Žižky projde opravou za 30 milionů korun

Monumentální jezdecká socha Jana Žižky v Praze na Vítkově se začne opravovat. Dnes začaly práce, které mají zajistit, aby se nepoškodila dlažba okolní terasy. Záhy se začne stavět kolem jedné z největších soch na světě lešení. Po několika dnech zahájí odborníci její průzkum, pak začne samotné restaurování. Řekla to mluvčí Národního muzea Radka Schusterová.

Muzeum je správcem sochy, která je součástí Národního památníku na Vítkově. Bronzový plášť sochy i její ocelové prvky korodují, generální oprava je tak již prý nevyhnutelná. Měla by stát 30 milionů korun a dokončena by měla být do listopadu 2011.

Restaurátorský průzkum by měl mimo jiné rozhodnout o tom, zda bude socha rekonstruována na místě, nebo bude přenesena do ateliéru. Sochu bude rekonstruovat firma Houska a Douda, kterou muzeum vybralo ve výběrovém řízení. Podle Schusterové stejná firma pracovala v minulosti také na opravě trig na střeše Národního divadla nebo jezdecké sochy Jiřího z Poděbrad.

Idea národního památníku, který by demonstroval hrdost a odvahu českého národa, pochází z konce 19. století. V létě 1882 byl z iniciativy několika set místních občanů založen spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově, který měl otevírat velkolepou nekropoli legionářů a osvoboditelů.

ČTĚTE TAKÉ: Žižka na Vítkově má dostat visutou lávku

Památník byl postaven ve stylu funkcionalismu v letech 1929 až 1932 podle projektu Jana Zázvorky. Na jeho umělecké výzdobě se podíleli například Vincenc Beneš, Josef Malejovský, Otakar Nejedlý, Karel Štípl, Otakar Švec, Jan Štursa či Max Švabinský. Na vytvoření jezdecké Žižkovy sochy se konaly tři soutěže, napotřetí porotci vyzvali tři sochaře starší generace Ladislava Šalouna, Jana Mařatku a Bohumila Kafku. Vedly se četné diskuse o co největší historickou věrnost, v roce 1931 vybrali Kafkův návrh.

Bronzový pomník patří mezi největší sochy na světě - je vysoký devět metrů, široký pět a dlouhý 9,6 metru a váží 16,5 tuny. Socha byla odlita v roce 1946 a odhalena 14. července 1950 v den 530. výročí bitvy na Vítkově, která byla prvním velkým vítězným střetnutím husitů s křižáckými vojsky.

Kromě původní myšlenky uctít české legionáře a český odboj z doby první světové války později získal památník další funkce. Zasedal v něm také parlament, po roce 1948 sloužil jako mauzoleum komunistických předáků. Jejich ostatky byly po roce 1989 předány příbuzným nebo uloženy do hromadného hrobu na Olšanech. Loni na podzim se v památníku otevřelo muzeum českých a československých moderních dějin.

Foto: archiv