Růst minimální mzdy, konec takzvaných sKaret, poplatků, neúspěch penzijní reformy - rok 2013 se podepsal i na sociální oblasti, a nebyly to vždy změny příliš pozitivní.
Asi nejradikálnější změnou, kterou mohli lidé počátkem letošního roku zaznamenat, bylo spuštění důchodové reformy. Lidé si v jejím rámci mohou odvádět část sociálního pojištění ze státního pilíře na individuální účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou je, že dají část peněz ze svého. Po odchodu do penze sice budou pobírat druhý důchod, ten státní ovšem budou mít kvůli nižším odvodům menší.
Nečasově vládě však příliš nevyšla sázka na to, že do nového pilíře v průběhu prvního roku vstoupí půl milionu zájemců. Naopak, bylo jich asi sedmkrát méně. Navíc proti tomuto spoření byly strany budoucí vládní koalice, které se již dohodly, že ho zruší a sloučí s penzijním připojištěním. Jejich plán má vadu na kráse. Aby vyřešily stárnutí populace a prohlubující se schodky státního důchodového účtu, chtějí sestavit novou komisi, která má navrhnout novou podobu penzijní reformy. Za posledních pět let by to byla již - počítáno s Národní ekonomickou radou vlády - minimálně čtvrtá komise.
Rok 2013 znamenal i konec kontroverzního plánu bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) na změnu výplaty sociálních dávek. Chtěl je místo poštovní složenkou posílat lidem na speciální účet u České spořitelny, odkud by si je vybírali přes takzvané sKarty. Právě to, že stát přenesl své pravomoci na Českou spořitelnu, když svěřil provoz karet soukromé bance, vadilo jejich kritikům. Nelíbilo se jim, že stát předává bance osobní údaje příjemců dávek. Kritizovali také, že Česká spořitelna bude na převodu ohromného množství peněz přes systém této banky vydělávat. Ta to ovšem vždy odmítala. Její jediný výdělek z sKaret prý byl, když jimi lidé platili v obchodech. Nakonec poslanci rozhodli, že sKarty zruší. "Jsem rád, že sněmovna konečně ukončila tento problematický projekt, který porušoval práva příjemců dávek," okomentoval to předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, který patřil k předním kritikům sKaret.
Minimální mzda vzrostla. Prý málo
Významnou událostí letošního roku byl i růst minimální mzdy, a to po dlouhých šesti letech. Naposledy totiž předtím rostla v roce 2007. O její zvýšení se přitom pokoušeli i oba ministři práce z pravicové TOP 09, Jaromír Drábek a Ludmila Müllerová. Neprošlo to však vládou mimo jiné kvůli odporu jejich stranického kolegy a tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. "Podíl čisté minimální mzdy a životního minima zvýšeného o normativní náklad na bydlení jednotlivce (pro nájemní byt v obci s počtem obyvatel od padesáti tisíc do 99 999) klesl z asi 117 procent v roce 2007 na 81 procent v roce 2012," varovalo ministerstvo práce a sociálních věcí za Ludmily Müllerové. To znamená, že zaměstnanci pracujícímu za minimální mzdu nestačila tato mzda na pokrytí jeho základních životních potřeb a musí mu být poskytována dávka - příspěvek na bydlení, který v roce 2012 činil měsíčně 3216 korun.
Nakonec se zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 podařilo prosadit až za Rusnokovy vlády. A její růst se dá zřejmě čekat i v budoucnu. Alespoň podle koaliční smlouvy ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. "Budeme postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se postupně přiblížila 40 procentům průměrné mzdy," slibuje se v ní. V současnosti by to bylo něco přes 9930 korun.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí stoupla o 322 korun na 24 836 korun, nominální růst tak činil 1,3 procenta. Po odečtení inflace se však mzda reálně zvýšila jen o 0,1 procenta. Podle Českého statistického úřadu však zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Analytici očekávali ve třetím čtvrtletí o něco vyšší růst výdělků.
Nezaměstnanost ještě poroste
Veselo nebylo ani na pracovním trhu. Po mírném poklesu s nástupem sezonních prací na počátku jara totiž opět začalo lidí bez práce přibývat. Na konci listopadu jich opět bylo více než 565 tisíc. Ve srovnání s předchozím rokem jich bylo o 59 tisíc více.
A podle ministerstva práce se nemá situace příliš lepšit ani v příštím roce. Podíl nezaměstnaných na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let dosáhl v roce 2012 průměrné hodnoty 6,8 procenta. Na konci listopadu byl 7,7 procenta. "Očekáváme, že na konci roku vlivem sezonních faktorů bude mírně nad hodnotou osmi procent," konstatovalo ve své analýze vývoje nezaměstnanosti ministerstvo. Průměrná nezaměstnanost za celý rok 2013 dosáhne podle jeho předpokladů hodnoty 7,7 procenta. Vzhledem ke zpožďování vývoje na trhu práce za vývojem ekonomiky lze pokles nezaměstnanosti očekávat spíše až v roce 2015.
