Americká exministryně
Albrightová navštívila Terezín. "Nechávám tu svou ruku i srdce"

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová otiskla dlaň v terezínské galerii, kde z ní vytvoří křišťálový odlitek. Vzpomněla zároveň i svou rodinu, z níž v různých koncentračních táborech zemřelo 24 členů.

"Nechávám tady nejen svou ruku, ale i své srdce," řekla Albrightová při otiskování dlaně do hmoty pro vytvoření odlitku. Vzpomněla tak historii své české rodiny, o jejíchž židovských kořenech se dozvěděla až nedávno. Její židovští prarodiče se stali obětí holocaustu.

"Ráda bych vytvořila desku, na níž by byla jména těch, kteří zemřeli," dodala Albrightová. Deska by měla viset v terezínském kolumbáriu.

Majitelé galerie Křišťálový dotek, otec a syn Alexandr a Jan Huňátové z Bohušovic nad Ohří, už odlili ze skla například otisk ruky bývalého prezidenta Václava Havla, spisovatele Arnošta Lustiga, zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona nebo hokejisty Jaromíra Jágra.

Jan Huňát označil diplomatku za největší ženskou osobnost, jejíž otisk si mohla galerie přát. "Je to skvělá věc, kde se kombinuje dávná česká tradice českého sklářského umění a to, co se někdy říká - že otisk ruky řekne o tom člověku úplně všechno," řekl o křišťálových otiscích dlaní ministr obrany Alexandr Vondra, který Albrightovou v Terezíně provázel.

Albrightová spolu s Vondrou položila květiny na Národním hřbitově terezínského památníku. Židovským ghettem v Terezíně prošlo na 155 tisíc Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, na 118 tisíc jich zahynulo.

Albrightová, která byla americkou ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001, se narodila jako Marie Jana Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Německou přehlásku z příjmení rodina vypustila po válce. Po vyhlášení protektorátu emigrovali do Británie, kde přestoupili ke katolicismu.

O svém židovském původu se Albrightová dozvěděla ve druhé polovině devadesátých let. Až novináři jí tehdy odhalili, že její židovští prarodiče a mnoho dalších příbuzných se stali oběťmi holocaustu. Její zesnulí rodiče s ní prý nehovořili o smrti jejích prarodičů a ona sama se na to nikdy neptala ani to nezkoumala, částečně proto, že její kontakty s nimi skončily ve věku dvou let.