Dlouhodobá neschopnost zajistit pro českou armádu dostatečné přepravní kapacity vedla ministerstvo obrany k vypsání obří zakázky na dopravní služby. O tendru za sedm miliard korun zatím neznají detaily ani zástupci vládní koalice ve sněmovně. Ministerstvo je uklidňuje tím, že se z obří zakázky nakonec třeba neutratí ani koruna.
Ministerstvo obrany dál experimentuje s tím, jak zajistit dopravu českých vojáků na zahraničí mise. Poté, co ministr Martin Stropnický (ANO) odmítl koupit další dopravní letadlo, přišel jeho rezort s nový řešením. Minulý týden oznámil úmysl vypsal tendr až do výše sedmi miliard korun. Požaduje nepravidelnou leteckou, ale i lodní či železniční dopravu po dobu sedmi let.
"Rezort obrany nemá vlastní strategické přepravní kapacity, proto je nutné na tuto službu uzavřít smluvní vztah s civilním dodavatelem," konstatuje ministerstvo obrany v popisu zakázky. Kdyby se podle něj smlouva neuzavřela, tak prý by mohlo dojít k nedodržení závazků vůči NATO a Evropské unii.
Hodnota zakázky, která má být uzavřená na sedm let, je 5,79 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty (DPH). Včetně DPH jde tedy o zhruba sedm miliard. Její vítěz má zajistit dopravu českých vojáků do akcí sil rychlé reakce NATO a Evropské unie, takzvaných battle groups. "Síly rychlé reakce jsou první síly, které NATO vysílá k hašení nějaké akutní krize, akutního válečného problému," popisuje princip Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Poslance takové řešení poněkud zaskočilo. "Nemám informace k tomu, abych mohl posuzovat výhodnost nebo nevýhodnost smlouvy. Ministerstvo obrany vůbec neinformuje sněmovní výbor o jakýchkoli zakázkách. Zvlášť v případě takto vysokých částek bychom měli mít detailní analýzy," řekl poslanec Antonín Seďa (ČSSD).
Česká armáda se s nedostatečnými přepravními možnostmi potýká dlouhodobě. Už v roce 2002 se Česko zavázalo svým spojencům v NATO, že zajistí odpovídající letadla. Záhy však zkrachovala akvizice obřích letounů, jíž měla být uhrazená část ruského dluhu. Uvažovalo se o nákupu amerických strojů Hercules nebo Spartan.
Rezort dal nakonec přednost španělským letadlům CASA, které nevyhovují všem požadavkům armády. Například na misi do afrického Mali odvážela české vojáky ruská letadla. Ministerstvo uvažovalo o nákupu dalšího dopravního Airbusu, ale Stropnický toto řešení odmítl.
Ani obří tendr na dopravní služby nebude podle poslance Sedi definitivní. "Nemůžeme si dovolit nakoupit vlastní stroje, ale když už máme utrácet za přepravu jednotek, přivítal bych nějaké variantní řešení. Například pronájem, po jehož vypršení by letadla zůstala v majetku armády. Stejně musíme v budoucnu najít nějaké trvanlivější řešení," dodal Seďa.
Podle ministerstva je prý ale připravovaný tendr upravený tak, že Česko nebude muset zaplatit vítězi nebo vítězům veřejné zakázky ani korunu. Jde prý o to mít připravenou variantu, jak vojáky a techniku přepravit do místa nasazení. Ministerstvo s vítězi tendru uzavře pouze rámcovou smlouvu a až do okamžiku potřeby do toho nedá ani korunu. Platilo by pouze za konkrétní služby, pokud by nestačily všechny ostatní přepravní možnosti NATO, Evropské unie nebo české armády.
Rámcová smlouva na dopravu nepředstavuje pro ministerstvo obrany úplnou novinku. Rezort ji využil už v první polovině roku 2007. Uzavíral ji tenkrát s firmou BrnoTransEurail, která se později přejmenovala na Expres Interfracht. Se smlouvami prý přitom podle ministerstva nebyla spojena jediná přímá platba.
