Česká republika by podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka mohla přijímat přes tisíc uprchlíků ročně. Musí jít ale o lidi, které si vybere a kteří se budou chtít integrovat, řekl na tiskové konferenci ve Sněmovně. K migraci se vyjádřily i další sněmovní strany. Odmítají povinné kvóty Evropské unie, zpřísnění kontrol na hranicích Česka požaduje Úsvit. Premiér Bohuslav Sobotka varoval, bude-li pokračovat současná uprchlická vlna do EU i v příštích měsících, mohou se zhroutit evropské sociální systémy.
"Já se domnívám, že to číslo může být ročně přes tisíc lidí. Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká," uvedl Bělobrádek na otázku, jaký počet uprchlíků může Česko přijímat. Později hovořil o stovkách až tisícovce imigrantů ročně.
Zároveň zdůraznil, že musí jít o dobrovolné rozhodnutí ČR, nikoli závazné kvóty osmadvacítky. Česko by si podle něj mělo vybírat takové uprchlíky, kteří budou chtít sdílet hodnoty a systém života a dokážou se začlenit do společnosti.
Přijímání do tisíce uprchlíků ročně si dokáže představit i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. I podle něj je důležité trvat na tom, že udělení azylu je výsostné právo každé země. Česko by přitom mělo dbát na to, z jakých oblastí migranti přicházejí a jaký mají potenciál, aby se zařadili do společnosti.
Podle Sobotky nejsou řešením současné krize ani kvóty na přijímání uprchlíků, ani zvyšování kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru. Za nutné považuje stabilizaci zemí, odkud lidé do EU utíkají, a zlepšit zabezpečení vnější hranice schengenského prostoru. "Evropa není schopná se vyrovnat s takovýmto proudem uprchlíků. Pokud bude pokračovat i v příštích měsících, může to vést ke zhroucení evropských sociálních systémů," soudí premiér.
Pro posílení kontrol na českých hranicích se dnes vyslovilo hnutí Úsvit. "Pokud česká vláda teď neposiluje skokově kontrolu státních hranic, tak bohužel tragicky selhává," uvedl poslanec Martin Lank. Evropa podle něj čelí pravděpodobně největšímu bezpečnostnímu ohrožení ve své historii a je jen otázkou času, kdy se dotkne i českých hranic.
"Není řešením posílení kontroly a už vůbec není řešením uzavírání hranic. Tento problém můžeme řešit jenom v rámci celé Evropské unie. Jakékoli uzavření hranic, které by znamenalo ohrožení schengenského systému, by také znamenalo obrovský hospodářský problém a ztrátu statisíc pracovních míst," odmítla to místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Proti uzavírání hranic uvnitř EU jsou i ostatní sněmovní strany, včetně hnutí ANO, lidovců, KSČM a ODS. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má za to, že pro Česko je životně důležité, aby se podařilo udržet prostupnost hranic uvnitř Evropské unie. Za zásadní zároveň označil ochranu vnějších hranic osmadvacítky.
TOP 09 chce příští týden na jednání předsedů poslaneckých klubů Evropského parlamentu navrhnout, aby Evropská unie zvýšila rozpočet na řešení problémů imigrace z dnešních 350 milionů eur, což odpovídá 0,25 procenta rozpočtu EU. Jak vysokou částku by unie na boj s touto krizí měla vynakládat, je podle ní na dohodě členských států. "Stávající stav ale naprosto neodpovídá závažnosti situace," míní další místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Pro navýšení rozpočtu jsou i lidovci.
