Migrace
Bělobrádek: Merkelová dělá vyhnívací politiku

Německá kancléřka Angela Merkelová dělá podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) vyhnívací politiku, v přílivu uprchlíků a řešení situace není vidět žádná změna. Německo si podle něj potřebuje odpočinout a začít to řešit. Nepůjde to ale, aniž se zarazí neregulovaný a nekontrolovatelný přísun dalších a dalších desetitisíců a statisíců lidí, uvedl Bělobrádek.

O řešení migrační krize bude jednat visegrádská skupina (V4), mimořádný summit svolalo Česko na 15. únor. Jednat bude mimo jiné o lepší ochraně Schengenu či o vytvoření záložní hraniční linie na úrovni Bulharska a Makedonie. O tři dny později bude summit Evropské unie.

Řecko by mělo podle vicepremiéra zpřísnit ostrahu svých hranic. Pokud není schopno je ochránit, je podle něj možné ho vyloučit ze schengenského prostoru. Pomoc, kterou Česko nabízelo při ochraně hranic, však Řekové nepřijali, na rozdíl od Maďarska, Slovinska nebo Makedonie, připomněl.

Společná pohraniční stráž

Zlepšit situaci by pomohla společná pohraniční stráž, kterou Česko navrhuje, míní vicepremiér, samozřejmě za podmínky, že tato stráž bude zřízena rychle a bude dostatečně personálně a materiálně zajištěna.

"Solidarita v rámci Evropské unie neznamená, že si budeme přerozdělovat uprchlíky. Solidarita znamená, že se vzdáme části svých peněz a dáme je na ochranu vnější schengenské hranice. Pomůžeme zemím, kde běženci jsou, jako je Turecko, Jordánsko a Libanon," konstatoval.

Připomněl řadu evropských zemí, které v současnosti zavádějí různá opatření, aby uprchlíky odradily. "Plot v Maďarsku není to, co jsme znali z dob železné opony. Důležité je, aby jedním z atributů státního celku, ať už Evropské unie a národních států, byla ochrana hranic. Ploty mají v Izraeli, ploty mají ve Spojených státech," řekl. Jde podle něj sice o řešení mimořádné a radikální, ale o řešení krizové situace. Převaděčům se musí jasně ukázat, že není tak snadné se do Evropy dostat, zdůraznil.

Finální stanovisko k migraci

Na prosincovém sjezdu Evropské lidové strany, na němž byla šéfka německé Křesťanskodemokratické unie hlavním řečníkem, se KDU-ČSL podařilo podle Bělobrádka ovlivnit finální stanovisko k migraci. Díky tomu se v něm neobjevilo zavedení trvalých uprchlických kvót. Od Merkelové přitom země střední a východní Evropy neslyší nic, než že nejsou dostatečně solidární, poznamenal. Bělobrádek nesouhlasí ani s šéfkou evropské diplomacie Federicou Mogheriniovou, že se uprchlíci chtějí dostat pouze do Evropy. "Oni chtějí především do Německa a to je ten zásadní problém," dodal.

U vnitřních hranic je podle něj dočasně možné zvýšit ochranu, pokud nastane nouzová situace, což umožňují i schengenská pravidla. A to i přesto, že výdobytkem schengenského prostoru je volný pohyb. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že nejefektivněji by fungovala ochrana vnější hranice Schengenu včetně funkčních hotspotů a důkladné prověřování příchozích migrantů. Pomoc osmadvacítky by podle něj měla směřovat především také do zemí, odkud běženci přicházejí, aby zůstali tam, kde jsou, ale v lepších podmínkách.