Dva roky bojuje Češka Eva Michaláková s norskými úřady o své syny. Byrokraté jí přitom postupně omezují styk s dětmi, které už začaly i zapomínat mateřský jazyk. Chystá se proto k evropskému soudu pro lidská práva.
Počátek května 2011 si bude Eva Michaláková pamatovat do smrti. Žila tehdy spolu s manželem, rovněž Čechem, a dvěma dětmi, šestiletým Denisem a dvouletým Davidem, v norském Steinbergu. Jako každý den odešla do práce v místní prádelně, kde vyřizovala objednávky. "Najednou mi zavolala policie, že je u ní můj starší syn. Byla jsem vystrašená, myslela jsem si, že se zranil," vypráví.
Okamžitě se tam vydala. Policie jí sdělila, že podle školky, do které její syn chodil, byly její děti sexuálně zneužívané. Syn prý řekl, že jej otec osahával přes pyžamo. O pár dnů později úřady rodičům sdělily, že jim děti odebírají. "Když mi to oznámili, tak jsem se zhroutila," popisuje Eva Michaláková.
Děti byly poslány na vyšetření do místní nemocnice, která ovšem žádné zneužití nepotvrdila. Po nějakém čase však úřad sociálněprávní ochrany dětí rozšířil své nařčení ze zneužívání na základě rozhovoru jedné své pracovnice se starším synem i na matku. Samotný norský soud, který později rozhodoval o opatrovnictví dětí, ovšem toto obvinění po vyslechnutí nahrávky s rozhovorem odmítl. Norská sociální pracovnice totiž podle něj vedla rozhovor s chlapcem nepřípustným způsobem, navíc dítě jejím otázkám nerozumělo.
V případu nepadlo ani žádné obvinění, které by při podezření ze zneužívání mělo automaticky následovat. Policie případ uzavřela pro nedostatek důkazů, obvinění se nijak neprokázalo.
* Jak na spor reagují české úřady?
* Co odpovědělo norské velvyslanectví?
* Jak se k němu staví rodina paní Michalákové?
* A jaké zvažuje další kroky?
Pokračování příběhu a odpovědi na tyto a další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 3. června 2013.
