Účinná obrana měst proti nájezdům extremistů je v nedohlednu. Ústavní soud se totiž odmítl zabývat žádostí plzeňského magistrátu na zrušení několika paragrafů shromažďovacího zákona. Starostům stále chybí nástroj, jak se bránit proti radikálům. Naposledy se o tom o víkendu přesvědčilo vedení litvínovské radnice. Jedinou možností zůstává změna právní úpravy.
Současná legislativa totiž dává možnost radikálům během půlroční lhůty měnit účel ohlášené akce. To znamená, že pořadatelé mohou skrývat pravý důvod, proč shromáždění svolávají. "Při ohlášení akce těžko prokážeme skutečný motiv demonstrace," říká plzeňský primátor Pavel Rödl z ODS. "Měli bychom se snažit změnit shromažďovací zákon,“ navrhl řešení. Za sebou má zkušenosti z března letošního roku, kdy Plzní pochodovali neonacisté.
ČTĚTE TAKÉ: Pouliční válka v Litvínově: policie bojuje s extremisty
Starosta Litvínova: Policie situaci zvládla |
Už se situace po víkendu uklidnila? Muselo město přijmout nějaká zvláštní bezpečnostní opatření? Jak chcete zajistit, aby se podobné incidenty neopakovaly? |
Na webech visí ultimáta, která vám posílají občané. Vytýkají vám, že jste laxní vůči "mafiánským a kriminálním cikánským strukturám“. Máte po víkendové akci hodně podobných reakcí?Příliš dlouhá lhůta
Město akci nejprve zakázalo, ale poté soudy prohlásily zákaz za neoprávněný. Pochod se tak mohl v pozdějším termínu uskutečnit a neonacisté skutečně městem 1. března prošli.
Rödl také naznačil, že by při pro nové znění zákona mohly posloužit zkušenosti z okolních zemí. "Místo půlroku, který má pořadatel od ohlášení do konání akce, bychom se měli snažit zavést třeba pěti nebo patnácti denní lhůty,“ uvedl Rödl. "Nebylo by omezeno právo lidí vyjádřit se a přitom by se výrazně omezila možnost měnit obsah ohlášené akce,“ dodal. Plzeňský primátor se pozastavil také nad tím, že město Plzeň jako instituce nemá právo obrátit se na Ústavní soud se stížností. "Vždyť přeci zastupujeme lidi."
Litvínovské účty
Podobně bezradný byl o volebním víkendu starosta Litvínova Milan Šťovíček (ODS). Ve městě si daly sraz asi tři stovky radikálů z militantního Národního odporu a nacionalistické Dělnické strany. Důvod? Vypořádat se s Romy na janovském sídlišti. Nakonec musela zasahovat policie.
"U nás se pravidelně scházejí extremisté v květnu na počest oběti jedné z demonstrací," popisuje Šťovíček své zkušenosti. "Vzhledem k tomu, že se tu děly opakovaně výtržnosti, pokusili jsme se shromáždění letos v květnu zakázat a bohužel jsme narazili na stejný problém jak v Plzni," stěžuje si. Zakázat takový pochod je podle Šťovíčka skoro nemožné.
Foto: ČTK
