Finanční odpovědnost státních zaměstnanců za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí by se mohla zvýšit ze 4,5násobku, což je obecná odpovědnost podle zákoníku práce, na osminásobek jejich platu. Vyplývá to z poslaneckého návrhu novely služebního zákona, kterou by měli poslanci začít projednávat v úterý 21. ledna.
Novela služebního zákona reaguje na situaci, kdy v Česku dlouhodobě chybí zákon, který by upravoval pracovní a kariérní poměry zaměstnanců státních úřadů a institucí. Sice byl již před mnoha lety schválen, nikdy však nevstoupil v platnost, což kritizovala i Evropská unie, podle níž není zaručena nezávislost státních úředníků na politicích, takže pohrozila zastavením dotací.
V současnosti jsou proto připraveny dvě varianty služebního zákona. Jedna z nich je vládní a tu druhou připravili sociálnědemokratičtí poslanci novelou již schváleného, ale dosud nefungujícího zákona. Větší šanci na schválení má zatím zřejmě druhá z variant.
Konec "Drábkových platů"
Mimo jiné počítá se zavedením generálního ředitele státní služby a dalšími změnami ve státní správě. Podstatně ovšem promění i odměňování státních zaměstnanců. Mimo jiné například chce zrušit takzvané smluvní platy, které před časem zavedlo do státní správy za vedení bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) ministerstvo práce a sociálních věcí. Smluvní platy měly být nezávislé na platových tarifních tabulkách a měly státní správě zaručit špičkové odborníky, kteří by se jinak do tabulek "nevešli". Kritici smluvních platů naopak namítali, že to zakládá mezi státními zaměstnanci nerovnost, což ostatně říká i důvodová zpráva novely. "Reaguje se na neblahou praxi smluvních platů, které umožňují netransparentní platovou a odměnovou politiku i nerovnost v odměňování v rámci státní správy za výkon shodné či obdobné služby (práce) bez možnosti účinné kontroly," píše se v ní.
Odborníci prý však o slušný plat nepřijdou, v případě, že budou v desáté až šestnácté platové třídě, budou moci dostávat osobní příplatek až do výše sta procent své platové třídy.
Vzhledem k aktuální hospodářské situaci prý novela služebního zákona ruší některé finanční benefity pro státní zaměstnance, zejména příspěvek k důchodu, takzvané výsluhy. Omezit má i celkovou částku vyplacenou na odměnách za rok. Nebude smět překročit 25 procent základního platu.
Odstupné až pětinásobek platu
Nově má služební zákon upravovat také podmínky a výši odbytného při výpovědi z důvodu organizačních a úsporných opatření. "V takovém případě má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného od služebního úřadu, nebylo-li mu v předchozích pěti letech pravomocně uloženo kárné opatření," konstatuje se v důvodové zprávě.
Výše odbytného je odstupňována podle doby trvání pracovního poměru. Pokud trval kratší dobu než tři roky, měli by mít nárok na trojnásobek mzdy. U delších pracovních poměrů má být odstupné ve výši pětinásobku platu.
Oproti zaměstnancům v soukromé sféře by tak státní úředníci získali určitou výhodu. Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než rok, dostávají odstupné ve výši pouze jedné průměrné mzdy, u dvouletých pracovních poměrů mají nárok maximálně na dvojnásobek mzdy, u delších pak na trojnásobek.
"Výše odbytného u státní služby respektuje zvláštní povahu zaměstnavatele, kterým je stát, a jeho odpovědnost za centrální systemizaci i organizaci výběrových řízení, nabírání uchazečů o státní službu, i zvýšené požadavky na státní zaměstnance po dobu výkonu státní služby v podobě míry uložených povinností a udržování odbornosti, vyšší odpovědnosti proti zákoníku práce a kárných opatření," odůvodňují to předkladatelé novely. Oproti původní verzi však z novely vypadne odstupné ve výši devítinásobku a dvanáctinásobku platu u déle trvajících pracovních poměrů. Prý z hospodářských důvodů.
