BIS: V boji se zločinci potřebujeme data od finančních úřadů

Bezpečnostní informační služba (BIS) navrhuje prolomit mlčenlivost Generálního finančního ředitelství. Vzájemná výměna informací by měla pomoci rozkrývat nečitelné firmy a organizovaný zločin. Spolupráci zpravodajců s centrem finančních úřadů navrhuje ředitel kontrarozvědky Jiří Lang v novele zákona o zpravodajských službách. Návrh ve středu projedná vláda. Přístup k informacím by podle něho musel vždy povolit soud.

Důvodem návrhu je podle BIS fakt, že zpravodajci nemají v současnosti možnost dostat se k datům od finančních úřadů. "Má-li být naše práce efektivní - a to zejména v oblasti korupce a organizovaného zločinu - nastávají okamžiky, kdy potřebujeme znát původ, tedy zdroje i cesty různých peněz. Tady je pro nás neznalost velkou komplikací," řekl mluvčí BIS Jan Šubrt.

Problém se týká například zjišťování původu peněz potřebných ke koupi státního majetku. Dalším tématem je ověřování pravdivosti informací, které poskytují soukromé společnosti ucházející se o strategické státní zakázky. BIS se potřebuje dovědět více také o firmách, za které vystupují nastrčení lidé.

"Údaje, které mají k dispozici finanční úřady, nám mohou hodně napovědět o čitelnosti rozličných subjektů - firem, organizací, nebo konkrétních osob. Přesně to je mottem a pozadím předkládaného návrhu, který ale také mluví o důležité podmínce: přístup k těmto informacím bychom měli výhradně po předchozím povolení soudu podobně jako v případě odposlechů," dodal Šubrt.

Navrhované změny podle BIS propojují informace z daňové správy s daty získanými při zpravodajské činnosti, poznatky tak prý bude možné využít na obou stranách.

Tajných informací se také loni týkala novela bankovního zákona, kterou v červenci podepsal prezident Václav Klaus. Norma zpravodajcům umožňuje přístup k údajům podléhajícím bankovnímu tajemství s povolením soudu. Žádat o něj lze pouze v případech boje s financováním terorismu.

Na ovlivňování veřejných zakázek upozornila BIS loni ve své výroční zprávě týkající se roku 2011. Podnikatelské a lobbistické skupiny podle ní využívaly k prosazení svých zájmů ve firmách se státní účastí lidi, kteří mají úzké vazby na jejich vedení. "Některé prodeje majetku společností vzbuzovaly značné pochybnosti o jejich transparentnosti a výhodnosti pro stát," napsala loni BIS. Firmy tato tvrzení popřely a zprávu označily jako všeobecné hodnocení situace. Podle zpravodajců se také o energetiku v ČR dlouhodobě zajímají ruští agenti.