Po dlouhých šesti letech skončila diplomatická a právní bitva o Olomoucké tvarůžky. Přiznání zeměpisného označení pro moravskou lahůdku v EU dlouho blokovali Němci a Rakušané, přičemž jejich hlavním argumentem byl poválečný odsun Němců z Československa.
Olomoucké tvarůžky už budou jedině z Loštic na Olomoucku, jakékoliv napodobeniny budou v EU přísně zakázány a trestány. Pouze v Německu a Rakousku se ještě po přechodných pět let bude moci prodávat stejná místní pochutina pod názvem "Olmützer Quargel".
O zeměpisné ochraně Olomouckých tvarůžků rozhodl kvalifikovanou většinou hlasů bruselský výbor pro zeměpisná označení. "Jedná se o historický okamžik triumfu českého Davida nad německo-rakouským Goliášem," netají se nadšením europoslanec KDU-ČSL Jan Březina, který se ve sporu řadu let angažoval.
ČTĚTE TAKÉ: Barroso: Až přestanou smrdět, tvarůžky povolíme
Eurospor o sýr Niva: Češi smetli "hliněné" Slováky
Cesta tradičního moravského výrobku k zeměpisné ochraně byla trnitá. Žádost o jejich ochranu je stará jako naše členství v EU - byla podána v roce 2004. O další čtyři roky později pak Rakousko a Německo vznesly námitky, v nichž šlo zejména o výklad poválečných událostí, zejména o odsun sudetských Němců.
Nakonec ale Němci a Rakušané v politicky citlivém sporu neuspěli, EU jim dovolila tvarůžky pod tradičním názvem vyrábět na svém území už jen pět let. "Přechodné období umožní Němcům a Rakušanům psychicky se vyrovnat s výlučností vazby tvarůžků na olomoucký region a zároveň opustit mylnou představu, že výrobu tvarůžků mimo české území lze odůvodnit poválečným odsunem sudetských Němců," vysvětluje Březina.
Úspěch Olomouckých tvarůžků přichází půl roku po přiznání zeměpisné ochrany Jihočeské Nivě. "Na poli sýrů se nám v poslední době daří. Po triumfálním evropském tažení nivy a tvarůžků zbývá ještě obhájit zájmy českého eidamu proti sebevědomému Holandsku, aby byla mozaika našich sýrařských úspěchů kompletní," připomíná Březina české námitky proti registraci holandského eidamu a goudy.
Foto: Jan Schejbal
