Pokud Karel Schwarzenberg (TOP 09) porazí ve druhém kole volby hlavy státu Miloše Zemana (SPOZ) a stane se českým prezidentem, půjde o dosud největší úspěch knížecího rodu Schwarzenbergů. V rozhovoru to v pondělí uvedl vedoucí Oddělení zámeckých knihoven Národního muzea Petr Mašek, který se historií českých šlechtických rodů dlouhodobě zabývá.
Anketa:
Koho budete volit v dalším kole prezidentských voleb?
"Myslím, že takového postavení, to znamená, aby se stal vlastně prvním v suverénní zemi, tak to nejsou, když pominu to, že vládli na svých panstvích a v nějakých malých říšských knížectvích. Lze to chápat jako největší úspěch rodu vůbec," odpověděl Mašek na otázku, zda lze v rodu Schwarzenbergů najít jiné osobnosti, které dosáhly takového postavení.
To ale neznamená, že by se v jeho minulosti nenašla řada významných postav, uvedl Mašek. Ze slavných osobností rodu, který se v průběhu dějin rozdělil na dvě větve - hlubocko-krumlovskou a orlickou, zmínil například Jana Adolfa I. (1615 až 1683), schopného politika vídeňského dvora, který byl válečným radou a v roce 1670 se stal i prezidentem dvorské říšské rady. V této funkci stál podle Maška "hned vedle císaře" a mohl jej tak výrazně ovlivňovat.
Mezi několika dalšími politiky a diplomaty z rodu Schwarzenbergů byl významný také Felix (1800 až 1852), který zastával diplomatické posty v tehdejším Petěrburgu, Berlíně nebo Londýně a v letech 1848 až 1852 byl i rakouským ministerským předsedou. Jeho bratr Bedřich (1809 až 1885) byl arcibiskupem pražským.
Z orlické větve rodu jmenoval Mašek především jejího zakladatele a přímého předka současného prezidentského kandidáta Karla I. (1771 až 1820), který proslul jako velmi úspěšný vojevůdce. Bojoval v tureckých válkách a účastnil se i bitev u Slavkova a u Lipska, kde velel všem armádám protinapoleonské koalice.
Podle Maška patří Schwarzenbergové, kteří se knížecím titulem mohou pyšnit od roku 1670, v rámci Evropy mezi nejvyšší šlechtu. U Česku jim prý mohou konkurovat jen Lobkowiczové. "To je druhá rodina, která je jak titulem, postavením, tak i tím majetkem naprosto srovnatelná," uvedl Mašek. Zdůraznil postoj Schwarzenbergů, kteří se ve složitém období před druhou světovou válkou jednoznačně přihlásili k českému národu.
Šlechtické tituly se dnes v Česku používat nesmějí. Zrušeny byly již krátce po vzniku nezávislého Československa v roce 1918. V době protektorátu byla sice jejich platnost obnovena, ale od skončení druhé světové války jsou opět zakázány, i když sankce za jejich užití už nehrozí.
