Při rozhodování Ústavního soudu zvítězil termín prezidentské volby nad právem. Novinářům to dnes řekl senátor a vyřazený prezidentský kandidát Tomio Okamura. Počká prý na konečný verdikt soudu o své ústavní stížnosti a pak zváží další kroky.
Ústavní soud dnes nevyhověl návrhu Okamury na odklad přímé volby prezidenta. Ta se tak uskuteční v původně plánovaném lednovém termínu bez Okamury. Soud se jeho stížností bude dále zabývat.
"Ať rozhodne jakkoliv, už nepůjde smazat pochybnosti nad nynějším průběhem volby. Ty mohl vyřešit jen Ústavní soud, a ten na tuto možnost rezignoval," řekl Okamura. Soud podle něj měl na miskách vah spravedlnost a časový stres. "Vybral si lehčí variantu," poznamenal.
Okamurovy výtky k rozhodování Ústavního soudu kritizoval místopředseda Senátu a prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka. "Neúcta, kterou dnes projevil Tomio Okamura vůči této instituci, je nehorázná. Kladu si otázku, zda pan Okamura vůbec pochopil smysl senátorského slibu, který před nedávnem složil," uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení. Respekt k rozhodnutí Ústavního soudu by podle něj měl být samozřejmostí u každého ústavního činitele.
Okamura prý vnímá, že soud rozhodl jen částečně a jeho verdikt o ústavnosti zákona o prezidentské volbě teprve přijde. "Zásadní ovšem je, že mně jde o princip," zdůraznil senátor.
Připomněl, že ústavní zákon vyžadoval pro nominaci na kandidaturu odevzdání 50.000 podpisů pod peticí. "Já jich předložil více než 60 tisíc a stát se nenamáhal pravost těchto podpisů nijak ověřit. Pouze odhadl, že jich nemám 50 tisíc," zdůraznil Okamura.
Žádá prý v podstatě jedině to, aby bylo ověřeno, zda měl či neměl pro kandidaturu podporu. "Tohle bohužel Nejvyšší správní soud ani Ústavní soud neřeší - navzdory tomu, že je to přece ta klíčová otázka," upozornil.
Další možné kroky, mezi kterými by mohla být například stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, Okamura nechtěl předjímat. Počká prý na rozhodnutí Ústavního soudu o jeho stížnosti a pak bude verdikt analyzovat.
Okamura zopakoval, že stát údajně nevěrohodně a nekontrolovatelně odhadl počet správných podpisů pod jeho peticí za zvolení prezidentem. Poté, co nedostal možnost nyní na prezidenta kandidovat, prý váhá, jestli vůbec půjde volit. Nikoho z kandidátů nepodpořil.
Okamura jako nestranický kandidát podpisy shromáždil, po odpočtu neplatných hlasů provedeným ministerstvem vnitra ale jejich počet klesl pod stanovenou hranici 50 tisíc a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Na rozdíl od Jany Bobošíkové, která se stížností na chybný výpočet úředníků na vnitru uspěla, Okamurovi nevyhověl ani Nejvyšší správní soud, kam se obrátil.
Okamura žádal Ústavní soud o zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Tam zpochybňuje dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace.
Lidé půjdou volit prezidenta 11. a 12. ledna. O jejich hlasy se v prvním kole uchází devět kandidátů. Tři z nich získali nominaci od zákonodárců, šest jich nasbíralo podpisy občanů. K favoritům přímé volby patří podle průzkumů bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.
