Emotivní výkřiky poslanců, neoficiální truckandidáti na volebních lístcích, demonstrativní odchody z volebního sálu i nedemokraticky zmanipulovaná hlasování. To vše provázelo volby prezidenta republiky v letech 1918-1938. VÝKŘIKY A POTLESKEM
14. 11. 1918
Revoluční nadšení si úplně nerozumí s demokratickými pravidly. Také volba prezidenta Československa 14. listopadu 1918 se obešla bez řádného hlasování, volilo se potleskem, výkřiky a všeobecným halasem. Předseda Národního shromáždění Karel Kramář volbu nejprve pateticky uvedl: „Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána." Pak jako by na okraj dodal: „Prosím Vás, abyste prvním prezidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka." Sál propukl v jásot, který stenograf popsal slovy: „Výborně! Sláva. Potlesk." Kramář dodal: „Prohlašuji tedy profesora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem Československé republiky." Hlasy nikdo nepočítal, část slovenských poslanců dokonce v sále chyběla.
BOUŘE NAD PRAHOU
27. 5. 1920
Rozbouřená atmosféra v parlamentu, skutečná bouře nad Prahou. „Bouře, která se snesla nad Prahou a jež rozzuřila se neobyčejnou silou, vyžádala si oběť na lidském životě. Bleskem byl zasažen 26letý topič Václav Klement," informoval deník Právo lidu. Psal se 27. květen 1920, ve stejnou dobu to burácelo i při prvním demokratickém hlasování o prezidentovi. Němečtí poslanci odešli ze sálu, čeští a slovenští klerikálové demonstrativně ignorovali příchod Masaryka, zpěv hymny zase rušil poslanec Juriga, jenž žádal autonomii Slovenska. Sociální demokraté spustili revoluční píseň: „Pryč s tyrany a zrádci všemi..." Masaryk nakonec drtivě vyhrál nad německým církevním historikem Augustem Naeglem. Šedesátka lístků nebyla vyplněna vůbec a na šesti se provokativně objevila jména lidí, kteří vůbec nekandidovali.
KLIDNÁ VOLBA
27. 5. 1927
Volba prezidenta z května 1927 je považována ze nejklidnější v předválečném Československu. Masarykův jediný vážný vyzývatel, vůdce agrárníků Antonín Švehla, se kandidatury vzdal ještě před volbou. Proti „tatíčkovi" šel jen nevýrazný komunista Václav Šturs, který pro Masaryka nebyl důstojným soupeřem.
CENZUROVANÝ GOTTWALD
24. 5. 1934
Masaryk měl za sebou mozkovou mrtvici, ve vypjaté politické atmosféře přesto znovu kandidoval. Protikandidáta postavili jen komunisti - Klementa Gottwalda. Deník národních socialistů České slovo napsal, že volba byla narušována „ubohostí komunistů", noviny citovaly i hlavní hesla, která gottwaldovci střídavě vykřikovali: „Ne Masaryk, ale Lenin! Ať žije diktatura proletariátu! Ať žije Stalin!" Komunistické Rudé právo vyšlo den po volbě s takřka prázdnou titulní stranou, většinu textů zabavila cenzura. „Nemohli jsme informovat masy dělníků, že komunistická strana postavila svého protikandidáta," stěžovali si komunisti.
BENEŠ VERSUS PROFESOR
18. 12. 1935
Ze zdravotních důvodů prezident Masaryk abdikoval 14. prosince 1935, volba jeho nástupce se konala o čtyři dny později. O křeslo se ucházel Edvard Beneš a kandidát pravicového bloku - univerzitní profesor biologie Bohumil Němec. V den volby však Němec kandidaturu stáhl, přesto byl nakonec uveden na čtyřiadvaceti odevzdaných lístcích. Benešovi bylo vyčítáno, že svůj úspěch založil na hlasech slovenských nacionalistů (hlinkovců), jimž slíbil decentralizaci státu. Beneše volila i část komunistů.
NESPLNITELNÝ SLIB
30. 11. 1938
Ve vyhrocené době mohl Emil Hácha naplnit prezidentskou přísahu jen omezeně, přesto i on slíbil: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu dbáti blaha republiky i lidu a šetřiti ústavních a jiných zákonů." Zvolen byl 30. listopadu 1938. V okleštěném Česko-Slovensku, které Hitler připravil o pohraničí, neměl protikandidáta. Své zvolení komentoval slovy:
"Být prezidentem v dnešních těžkých dobách je velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu."
Repro: Týden
