Karel Schwarzenberg svým výrokem o tom, že Benešovy dekrety neplatí a že v současnosti by Edvard Beneš i celá jeho vláda kvůli poválečnému odsunu Němců z Československa skončil před soudem pro válečné zločince v Haagu, rozhněval veterána druhé světové války, brigádního generála Alexandra Beera. Schwarzenbergovy názory jsou podle něj neslučitelné s funkcí prezidenta České republiky, na kterou současný ministr zahraničních věcí kandiduje.
Anketa:
Koho budete volit v dalším kole prezidentských voleb?
"Svými výroky, které prezentoval v přímém přenosu televize, hrubě degradoval hrdinství českých vlastenců a nás vojáků, kteří na frontách druhé světové války, ale i v dalších formách boje dávali všanc své životy za naši vlast, za naši Československou republiku," zlobí se Beer, který v roce 1942 vstoupil do formující se československé jednotky v Buzuluku. Účastnil se bitvy u Sokolova, bojů o Kyjev, Bílou Cerkev, karpatsko-dukelské operace a jako zástupce velitele tankového praporu se podílel na osvobození Ostravy a Prahy.
Beer ve svém prohlášení Schwarzenberga vyzval, aby se vzdal kandidatury. "Vaše názory a postoje, pane Karle Schwarzenbergu, jsou neslučitelné s funkcí prezidenta České republiky," míní Beer. "Tyto postoje svědčí o tom, že nemůžete a nebudete prezidentem všech, že nebudete spolehlivě chránit zájmy České republiky a jejího lidu," dodal.
Reagoval tak na slova, která Schwarzenberg pronesl ve čtvrtek v České televizi. Schwarzenberg tam kritizoval poválečnou vládu Edvarda Beneše za odsun německého obyvatelstva v roce 1945. "Já jsem vždy říkal, a na tom trvám, že to, co jsme v roce '45 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv a asi by tehdejší vláda, včetně prezidenta Beneše, by se octli v Den Haagu," řekl v České televizi Schwarzenberg. Den Haag je nizozemský výraz pro třetí největší město země Haag, kde kromě vlády v současnosti sídlí i mezinárodní trestní tribunál pro zločiny spáchané ve válkách na území bývalé Jugoslávie. Schwarzenberg později svá slova mírnil tak, že byla vytržena z kontextu. Na kritice odsunu však setrval.
Kritiků je více
Karlovi Schwarzenbergovi vyčítají postoje k poválečnému odsunu sudetských Němců také Český svaz bojovníků za svobodu, Rada seniorů ČR a několik dalších organizací. "Nemůžeme se složenýma rukama přihlížet, aby se prezidentem, který je současně vrchním velitelem armády, stal Karel Schwarzenberg, člověk, jenž například o odsunu Němců z našeho pohraničí, o němž rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi, hovoří jako o vyhnání," uvedli v úterý zástupci organizací, které vyjádřily svou podporu Miloši Zemanovi.
Podivná je podle nich také Schwarzenbergova role v omluvě sudetským Němcům po listopadu 1989. "Je to člověk úzce spjatý s Nečasovou vládou, důsledky jejíhož hospodaření na sobě pociťuje drtivá část vás, občanů," stojí ve společném prohlášení.
Naopak Schwarzenberga podporuje Konfederace politických vězňů. "Je to muž, který má vlastnosti a charakter, které má státník a prezident mít," řekl její místopředseda František Šedivý. Zemanovi podle něj nelze prominout, že se před volbou obrátil na komunisty a požádal je o hlasy. "Požádal tím o podporu lidi, kteří nás mordovali, dávali nám desetileté žaláře a zplundrovali hospodářství této země. Pokud se na ně někdo obrací, nemůžeme ho respektovat," řekl Šedivý.
Otázka poválečného odsunu Němců z Československa je podle něj historickou událostí a neměla by hrát při výběru prezidenta zásadní roli. "Schwarzenberg se k této věci vyjádřil v určité situaci, zkratkovitě a jeho výrok jsem nebral vážně jako ucelený závěr," řekl Šedivý. O osudu sudetských Němců je podle něj třeba mluvit v historickém kontextu s vědomím toho, že mu předcházely nacistické zločiny, ale vyústil také v devastaci českého pohraničí
