Brabcova novela
Boj o Šumavu. Dostane příroda šanci na přirozený vývoj?

Další kolo boje o budoucnost Šumavy a dalších národních parků je za dveřmi. Ve sněmovně se blíží závěrečné hlasování o novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Hraje se například o to, jak velké území a od kdy budou ponechána přirozenému vývoji bez zásahu člověka.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) si od novely slibuje, že po letech dohadů především o budoucnosti národního parku Šumava přinese uklidnění a stanoví jasná pravidla pro ochranu vzácné přírody také v Krkonoších, Podyjí a v Českém Švýcarsku. Předloha podle Brabce například ruší zákazy vstupu po vyznačených stezkách v nejchráněnějších zónách parků a pro ochranu místní přírody zavádí klidová území, otevírá národní parky šetrné turistice nebo posiluje role obcí při rozhodování například o zonaci parků či regulaci vstupu turistů.

Jenže i přes Brancovo přání je to spíše naopak. Novela vyvolává kritikou ze stran šumavských obcí, regionálních politiků i ochránců přírody. "Zákon je špatný, vůbec nezohledňuje specifikum Šumavy, neuspořádává poměry lidí, kteří tam žijí. Je to zákon o divočině, nikoli o národních parcích," postěžoval si například starosta Modravy a předsedy svazu šumavských obcí Antonín Schubert.

Kritický je k návrhu rovněž jihočeský poslanec Jan Zahradník a senátor Tomáš Jirsa (oba ODS), podle něhož novela podporuje rozšiřování území, kde se nesmí zasahovat proti kůrovci, což vede k usychání porostů. "Šumava je chráněná oblast přirozené akumulace vod a tato funkce je dlouhodobě devalvována úbytkem vzrostlých lesů, jejich nepřirozeným usycháním nebo úplnou exploatací asanačními těžbami, které mají bránit novému šíření kůrovce k suverénním sousedům. Dochází tak k odlesňování a vysušování nejcennějších biotopů rašelinišť," uvedl Jirsa pro Právo.

Z opačné strany kritizují předlohu ochránci přírody, přírodovědci nebo lidé z ekologické sekce Akademie věd. Vadí jim například to, že novela neobsahuje konkrétní termín, kdy by měla být minimálně polovina rozlohy národních parků ponechána přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Žádají proto poslance, aby podpořili návrh svého kolegy Jiřího Junka (KDU-ČSL), který tyto konkrétní termíny stanovuje.

Patnáctileté moratorium

Situace je komplikovaná i proto, že ministr Brabec navrhuje patnáctileté moratorium na změnu zonace v národních parcích. "Zajistí parkům stabilitu, a to zejména na Šumavě," řekl Brabec. Díky moratoriu bude podle něj zamezeno změnám v přístupu k ochraně přírody s každým novým ministrem či ředitelem parku.

"Novela zároveň nijak nerozšiřuje ani nezmenšuje současná bezzásahová území v národním parku Šumava. Zachování současného stavu po dobu dalších 15 let garantuje nový plán péče, který aktuálně projednává Rada národního parku Šumava, jejímiž členy jsou například zástupci šumavských obcí, zástupci krajů nebo akademické sféry," dodal Brabec.

Podle ekologického Hnutí Duha se tak může stát, že ministerstvo nebo ředitelé parků mohou převedení části území do bezzásahových ploch donekonečna odsouvat, když zákon neobsahuje žádný konkrétní termín. "S tím budou pokračovat i nekonečné spory a hádky. Řada cenných a jedinečných míst (na Šumavě třeba kaňon řeky Křemelné nebo prales na hoře Smrčina, v Krkonoších například kaňon řeky Jizery pod Harrachovem) tak může snadno zůstat bez ochrany. V mnohých evropských parcích je přitom praxe opačná: časový horizont (nejdéle 30 let od vyhlášení národního parku) je stanoven zákonem a je na správcích parku, aby si na mnoho let dopředu rozvrhli postup, jak cíle dosáhnout," uvedla organizace.

K vytyčení jasného termínu vyzývá i Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Aktuální znění novely zákona o ochraně přírody z dílny ministra Brabce sice mluví o ´většině území ponechané samovolnému vývoji´, ale neudává termín dokdy. Za tisíc let, až zde zdárně dokončíme hromadné vymírání? Dle odborné literatury je pro to, aby na Šumavě nedošlo k nenahraditelným škodám na místní biodiverzitě a vymírání vzácných druhů, bezpodmínečně je nutno zachovat bezzásahovost na přibližně 30 procentech plochy parku, přičemž dalších asi 20 procent je na ni v podstatě připraveno. Bylo by vhodné je převést do bezzásahovosti do zhruba 15 let," uvedl Kindlmann pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Dodal, že podle oficiálních údajů za dobu existence šumavského parku (25 let) uhynuly dospělé stromy na zhruba 19 procentech lesa kvůli kůrovci a na 11 procentech následkem větrných polomů - celkem cca 30 procent plochy lesa.

"Při klasickém hospodaření se les postupně během asi 80 let celý vykácí a nahradí nově vysázeným. Kácí se tedy 1,25 procenta ročně, za 25 let celkem 31 procent. Kdyby tedy Šumava byla běžným hospodářským lesem, vytěžilo by se zde za dobu existence národního parku zhruba stejně dřeva, jako se vytěžilo či nechalo uschnout kvůli bezzásahovosti - plus to, co padlo na pospas větru. Přitom větrné polomy by tu byly, ať se kácí nebo ne," řekl Kindlmann.